Naši političtí marketéři svou práci nezvládají technicky ani eticky. Netuší, jak se lidé rozhodují
Publikováno: 10.5.2024
NÁZOR / Když jsem se po více než 30 letech strávených v oblasti výzkumu trhu a marketingu tak trochu v posledním roce vrátil k politické vědě, nestačil jsem se divit nad naivitou, která v ní vládne. Především jde o problém rozporu mezi vírou v to, co nám lidé řeknou a tím, co ve skutečnosti udělají. Zatímco marketingová věda je stále více založena na datech, která vypovídají o skutečném chování lidí, politická věda je založena na víře v proklamace lidí o tom, co udělají. Není to jediný paradox. Dalším je víra ve schopnost lidí kriticky myslet, což je oxymoron ve světě, kde většina našich rozhodnutí není racionální a už vůbec ne detailně promyšlená. Právě proto marketing pracuje s "prediktabilní iracionalitou". Slovenské volby s výsledkem, který jsem očekával, jsou jenom důkazem, že politický marketing, až na několik výjimek, je založen na špatném pochopení toho, jak se lidé skutečně rozhodují a chovají. Zde je několik příkladů. Lidé nežijí v bublinách Generalizace toho, co vidíme na sociálních sítích na celý lidský život je zásadní omyl. Ať si to chceme nebo nechceme přiznat, tak většinu svého dne stále trávíme v off-line realitě. Neschopnost komunikovat s lidmi ve všech realitách, ve kterých se pohybují a redukce komunikace na sociální komunikaci, je jednou ze základních chyb. Dosah místní influencerky Tetky Gitky na vesnici bude pro mnohé lidi odchované marketingem sociálních sítí překvapením. A nemít tuto Tetku Gitku v každé vesnici je základní chybou. Ona je ta místní důvěryhodná osoba schopná oslovit mnohé, které naše fantastická online komunikace nezasáhne. V komunikaci jde maximalizaci zásahu Základní otázkou, kterou řeší…