Nášlapné miny na Ukrajině. Bidenův „smrtelný hřích“ vůči pacifistickému náboženství
Publikováno: 22.11.2024
KOMENTÁŘ / Končící Bidenova administrativa ve snaze zbrzdit ruskou ofenzívu rozhodla o dodávce nášlapných min na Ukrajinu. Západní aktivisté reagují hystericky a viní Bidena z toho, že se právě rozešel s vlastní politikou, která přece mnoho let usilovala o všeobecný zákaz této munice. Ruský postup v Donbasu a Kurské oblasti má pomoci zastavit nasazení prostředku, který desítky zemí smluvně zakázaly. To může být na první pohled dostatečný důvod k „spravedlivému rozhořčení“ – pokud si nejste vědomi toho, že svět se v době od podepsání Ottawské úmluvy (1997) výrazně změnil, a nikoliv příznivým směrem. Vyhlídka na masové útoky ruské pěchoty proti přečísleným obráncům je důvodem, proč například Finsko mělo s Ottawskou úmluvou od počátku potíže. Přinejmenším od roku 2003 probíhá v zemi debata ohledně potřeby odstoupení od zmíněné mezinárodní smlouvy, protože řídce osídlená země s dlouhou (1 340 km) a členitou hranicí s Ruskem bez min těžko může pomýšlet na zastavení případné invaze. Postavení Ukrajiny není od popsané kauzy příliš odlišné. Před zahájením problematické Kurské operace měřila fronta zhruba 1 200 kilometrů a následně se ještě přinejmenším o dalších 100 km prodloužila. Ukrajinská armáda, která čelí nedostatku personálu a neustávajícím ruským pokusům inovovat útočnou taktiku, má tedy na výběr: Buď se v rámci opevňovacích prací začne spoléhat také na miny (které protistrana používá zcela běžně), nebo se smíří s tím, že v početní nevýhodě „prohraje podle pravidel“, která protivník nedodržuje. Ne že by neexistovaly dobré a rozumné důvody pro snahu…