NATO plánuje posílit počty vojáků na východní hranici až na 300 000. Válku s Ruskem ale nechce

<p><img width="1181" height="886" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/img_9554_c90reu.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Instalaza / se souhlasem" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/img_9554_c90reu.jpg 1181w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/img_9554_c90reu-300x225.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/img_9554_c90reu-1024x768.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/img_9554_c90reu-768x576.jpg 768w" sizes="(max-width: 1181px) 100vw, 1181px" /></p><strong>Ve vedení NATO se v poslední době diskutuje o možnostech posílení východního křídla Aliance na hranicích s Ruskem. Cílem má být odstrašení Kremlu od potenciálního rozšíření agresivních akcí do dalších zemí mimo Ukrajinu. Zmiňuje se o tom s odvoláním na zdroje přímo z centra NATO list <a href="https://www.politico.eu/article/nato-is-racing-to-arm-its-russian-borders-can-it-find-the-weapons-eastern-edge-military-leaders-james-j-townsend-jr-us-one-billion-citizens-army-europe/" target="_blank" rel="noopener">Politico</a>.</strong> Důležité bude v tomto ohledu setkání, k němuž dojde v létě v Litvě, kde se sejdou lídři všech třiceti členských států NATO a budou jednat. V okamžiku, kdy budou vojenské plány NATO prodiskutovány a dotvořeny, osloví Aliance všechny své členy, aby zvážili, jakým způsobem by mohli poskytnout vojáky, tanky, letadla či lodě pro konkrétní součásti plánu posílení obrany východní hranice. V případě, že dojde ke shodě a k souhlasu s rozmístěním 300 000 vojáků na hranicích, bude nutno sestavit „jízdní řád“, podle kterého se bude toto rozhodnutí postupně plnit. V první vlně by bylo na hranicích dislokováno 100 000 vojáků, kteří by byli vycvičeni tak, aby se mohli do bojů zapojit nejpozději do deseti dnů. Zde se počítá hlavně s příslušníky armád Polska, Norska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Ve druhé vlně, která by měla být schopna plného operačního nasazení v době od 10 do 30 dnů, už se budou účastnit i další země, jako jsou například Německo, Česká republika, Slovensko a další. Podle zdrojů, s nimiž list Politico hovořil, však tato strategie vyžaduje dobrou koordinaci ze strany všech členů NATO. V současné době se ale některé státy obávají, že v důsledku války na Ukrajině a dodávek bojujícím obráncům nemají dostatečné zásoby munice. A její doplnění bude kromě finančních nároků obtížné i z hlediska časového. „Je zapotřebí větší rychlosti, ať už jde o materiál, personál nebo infrastrukturu," řekl letos v únoru v <a href="https://www.bild.de/politik/inland/politik/bundeswehrverband-chef-stellt-deutschland-auf-mega-konflikt-ein-kriegsjahrzehnt-83024962.bild.html" target="_blank" rel="noopener">rozhovoru</a> pro deník Bild am Sonntag německý plukovník André Wüstner, šéf nezávislého sdružení ozbrojených sil. O snižování zásob munice psal již loni v listopadu <a href="https://www.nytimes.com/2022/11/26/world/europe/nato-weapons-shortage-ukraine.html" target="_blank" rel="noopener">The New York Times</a>, který ve svém textu připomněl, že v důsledku bojů proti ruským agresorům již dvě třetiny členských států výrazně vyčerpaly své vojenské zdroje. A nedlouho poté, v prosinci 2022, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg <a href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-jens-stoltenberg-government-f01121d32693881920b1fe5e8c75b22d" target="_blank" rel="noopener">zmínil</a>, že konflikt na Ukrajině může přerůst ve válku mezi Moskvou a NATO, i když Aliance dělá vše pro to, aby podobnému vyústění zabránila.