Navštivte místo, kam jezdí prezidenti hlavně odpočívat. Kdo z nich v Lánech zanechal stopu?
Publikováno: 1.6.2024
Když se loni v březnu otevřel lánský zámek veřejnosti, vzali lidé rezervační systém komentovaných prohlídek útokem. Po více než roce už nápor pominul, a tak se návštěva letního sídla československých a českých prezidentů uprostřed křivoklátských lesů obejde bez boje o vstupenky. Přesto je jistější rezervovat si čas prohlídky on-line, kromě pondělí je otevřeno každý den, pokud na zámku zrovna nepobývá prezident. Kromě návštěvy prvního patra, kam veřejnost až donedávna směla jen při příležitosti dnů otevřených dveří, se s průvodcem dostanete i do kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš, který je se zámkem propojen. Za procházku stojí rozsáhlý anglický park, kam nějaký čas po zpřístupnění zámku byl povolen i vstup se psy. Kvůli majitelům, kteří své mazlíčky nedokázali ukáznit ani po nich uklízet, byl však znovu zaveden zákaz. Plečnikova stopa V parku ve 20. letech minulého století zanechal výraznou stopu slovinský architekt Jože Plečnik. Jeho nejvýznamnějším dílem je monumentální ohradní zeď s kašnou na hrázi Zámeckého rybníka s ostrůvkem a vodotryskem, kterou tvoří pět žulových dórských sloupů s bronzovými chrliči v podobě lvích hlav. Ty symbolizují pět zemí prvorepublikového Československa ‒ Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Voda z nich se slévá nad hladinou rybníka v jediný proud, který prochází šestou lví hlavou představující jednotu nové republiky. V hospodářské části parku Plečnik umístil včelín a kurník, potok překlenul dřevěnou lávkou a můstky a upravil skleník, který vybavil menší kašnou. Litinový palmový skleník ze 70. let 19. století byl chloubou posledních majitelů lánského panství, knížat z rodu Fürstenberků, kteří…