NCOZ při rozsáhlém zátahu zatýkala členy polovojenských jednotek napojené na Rusy
Podezřívá je, že jezdili bojovat na Ukrajinu za proruské separatisty. A to v režii ruské tajné služby GRU. Její pracovníky už Česko vyhostilo.
Publikováno: 21.4.2021
V sobotu premiér Andrej Babiš oznámil, že podle českých bezpečnostních složek výbuch šedesáti tun trhaviny v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014 mají na svědomí zpravodajci ruské tajné služby GRU. Mohou tak za smrt dvou Čechů a miliardovou škody. Po vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní v noci z úterý na středu pokračují v akci proti ruskému vlivu v Česku.
Stovky policistů se po republice dle pátrání Respektu a Aktuálně.cz účastnily zásahu proti Čechům, kteří jsou členy některých paramilitárních spolků. Policie zadržené podezřívá, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. To vše v režii členů ruské rozvědky GRU z ambasády v Praze. Těch, které ministerstvo zahraničí už vyhostilo.
"K vašemu dotazu mohu pouze uvést, že náš útvar dnešního dne provádí úkony trestního řízení. Více podrobností sdělit nemohu, neboť podávání informací z trestního řízení má vyhrazeno Vrchní státní zastupitelství v Praze," potvrdil pouze obecně neupřesněnou policejní akci mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Podle zdrojů redakcí se policisté obávali, že se budou podezřelí násilně zatčení bránit. Mnozí z nich mají doma legální zbraně. Zásah se odehrává v době vyhrocující se situace na rusko-ukrajinské hranici. Tam stojí ruské tanky a NATO se obává útoku Moskvy. Rusko ale takový záměr dříve popřelo.
V Česku se za válčení na straně proruských separatistů na Ukrajině od vypuknutí konfliktu před sedmi lety ocitlo před soudem už několik lidí. Až dosud experti cesty přisuzovali silné proruské orientaci českých bojovníků, která se u nich utvořila třeba pod vlivem dezinformací na sociálních sítích. Zjištění, že v přesvědčování hrála roly přímo cílená operace ruských rozvědčíků řízená z Česka, je zásadní průlom ve vyšetřování.
Důležité památníky rudoarmějců
Členové GRU si dle informací z bezpečnostních složek v Česku vhodné cíle k rekrutování vytipovávali i na akcích konaných kolem pomníků a hrobů rudoarmějců.
Mezi v pondělí vyhoštěnými ruskými diplomaty, které české tajné služby identifikovaly jako zpravodajce, jsou podle serveru iRozhlas.cz i první sekretář ruské ambasády v Praze Alexej Kolmakov nebo tajemník velvyslanectví Jevgenij Golikov. Oba se loni a předloni silně angažovali například v akcích namířených proti odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6.
Právě tam se v roli protestujících promísili členové hned několika proruských spolků. Podpořit je ale přišel například i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček, bývalý člen pohotovostních oddílů VB v roce 1989, nebo další poslanci Jaroslav Foldyna a Lubomír Volný.
Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) po rozhodnutí radnice sochu odstranit, čelil tvrdým protestům Moskvy a vloni se nějakou dobu skrýval s policejní ochranou. Bezpečnostní složky totiž prověřovaly možnost, že ho chtějí pracovníci ruských tajných služeb zlikvidovat. Nakonec kauzu BIS uzavřela s tím, že šlo o boj uvnitř pražské ambasády.
Za boj na frontě proruských separatistů české soudy už potrestaly několik lidí
Česká policie i soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Naposledy loni v prosinci jednoho z Čechů jako uprchlého poslal soud na 15 let do vězení za teroristický útok.
"Muži bylo kladeno za vinu, že se od konce května 2014 měl aktivně zapojit do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny na straně separatistické tzv. Doněcké lidové republiky v bojích proti legální vládě Ukrajiny," uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Doplnil, že odsouzený byl dokonce separatisty vyznamenán za statečnost.
Letos v únoru pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na dalšího muže. "V roce 2015 se na straně separatistické struktury označované jako tzv. Luhanská lidová republika zapojil do ozbrojeného konfliktu vedeného proti vládě Ukrajiny. Uvedeným jednáním se tato osoba měla dopustit zločinu teroristického útoku a zločinu účasti na teroristické skupině," uvedl tehdy státní zástupce Martin Bílý.
Z terorismu byl v minulosti obžalován i bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Pavlu Kafkovi uložil Vrchní soud v Praze za účast na organizované zločinecké skupině tříletý nepodmíněný trest. Celkově se počet prověřovaných případů pohybuje kolem dvou desítek.
BIS: Domobrany podněcují dojem hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi západem a Ruskem
Kontrarozvědka BIS ve svých veřejných výročních zprávách za roky 2018 a 2019 píše, že domobrany v Česku nepovažovala v uvedených letech za reálnou bezpečnostní hrozbu. Podle shrnutí jim chybělo silnější téma a jejich vedení bylo roztříštěné. Podobně mluví i ministerstvo vnitra ve svých zprávách o extremismu - sleduje především Národní domobranu a Československé vojáky v záloze za mír. Kontrarozvědka přesto před paramilitárními spolky varovala.
"Dílčí aspekty aktivit uskupení a jejich členů měly rizikový potenciál. Mezi členy uskupení se nacházeli i jednotlivci tíhnoucí ke konspiračním teoriím či s radikálnějšími sklony. Ve spojení s kladným vztahem a přístupem ke zbraním šlo o potenciálně rizikové jedince, jejichž chování nelze předvídat," píše BIS ve výroční zprávě za rok 2018.
"Členové paramilitárních uskupení kvůli své výrazné protizápadní orientaci také přispívali k šíření proruské propagandy a na ni navázaných konspiračních narativů. Poté, co ve společnosti pozvolna utichlo téma migrace a souvisejícího nebezpečí ze strany uprchlíků, se mnozí paramilitáři (přestože téma migrace nadále hojně využívali) zaměřili také na vytváření dojmu hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi Západem a RF," dodává kontrarozvědka.
"Domobranecké skupiny dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou," píše vnitro. Dle BIS se za účelem získání legitimity paramilitární uskupení pokoušejí pořádat různé osvětové akce pro veřejnost a navazovat kontakty a spolupráci se zástupci obcí - třeba zajišťovat bezpečnosti v ulicích.
Na návrh ministerstva vnitra loni prošel Parlamentem zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin, které by sloužily k prosazování politických nebo ideologických cílů. Za porušení zákona od roku 2022 hrozí pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi až na sedm let. Domobranci proti paragrafům protestovali. Dle BIS se zákon stal už v roce 2019 jejich nejvýznamnějším mobilizačním tématem.
"Návrh zamýšlené legislativy zaktivizoval vedení hlavních celostátně působících uskupení a přiměl je koncem roku k prohloubení vzájemné spolupráce. V této souvislosti lze očekávat, že se domobranecké skupiny budou transformovat, aby se vyhnuly případným finančním či jiným postihům. Jednou z variant je například zintenzivnění jejich aktivit na poli branné výchovy," dodala kontrarozvědka. Spolupráci tehdy ohlásila Národní domobrana, Zemská domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír.