Ne vždy cestováním vlakem ušetříte. Mapa ukazuje, kam je levnější letět

#Datavize

Publikováno: 26.7.2024

Vlak a autobus představují zajímavou alternativu k létání zejména při cestě do Německa, Dánska, zemí Beneluxu, ale i Francie, Itálie a zemí západního Balkánu. Například do Hamburku vlak dorazí z Prahy za méně než sedm hodin a zpáteční jízdenka se dá pořídit za osmnáct stovek.

Dva dny vsedě

Po nástupu nízkorozpočtových aerolinek ubyly vlaky vydávající se na stovky kilometrů dlouhé cesty. Zmizely například přímé rychlíky, které ještě na začátku tisíciletí spojovaly Prahu s dánským Aarhusem, rumunskou Bukureští nebo černohorským Barem. Zanikla i většina nočních spojů na Slovensko. Nyní se noční cestování pokoušejí obnovit zejména rakouské ÖBB, na konci letošního března pak vypravila svůj první vlak z Prahy do Bruselu společnost European Sleeper.

Mezi hlavní výhody vlaků patří možnost přepravit i objemnější zavazadla bez příplatku, větší soukromí při rezervaci celého kupé nebo jednolůžkové kóje, v některých spojích se lze i důstojně najíst, případně i vysprchovat.

O poznání stísněnější autobusy se paradoxně dálek nebojí. Někdejší síť linek Eurolines nahradila německá značka FlixBus. Ta před několika málo dny vyslala první autobusy na svou linku spojující polský Krakov s Varšavou, litevským Vilniusem, lotyšskou Rigou, estonským Tallinnem a finskými Helsinkami a městem Rovaniemi ležícím až u severního polárního kruhu. Nejde přitom o její nejdelší linku. Tou je totiž přímé spojení francouzského Bordeaux s rumunskou Bukureští s jízdní dobou přesahující dva dny.

Čas jsou peníze

Autobusy lákají hlavně na dostupnou cenu a jednoduchost - žádné studování tarifů národních dopravců, žádné hledání odbavovací brány. Například do chorvatského Splitu jezdí v sezoně napřímo hned několik dopravců, zpáteční jízdenka se dá pořídit i za méně než čtyři tisíce. Horší je to v případě destinací, kam je nutné přestupovat. Mezi další nevýhody autobusů patří dlouhé jízdní doby závislé na provozu spojené s nepohodlím.

Než bude Česko napojené na síť vysokorychlostních tratí, bude na vzdálenosti nad tisíc kilometrů dominovat letecká doprava. Až na výjimky, kterou představuje Berlín a Vídeň, je i se započítáním času potřebného k transferu na letiště a z něho i čekání na odbavení bezkonkurenčně nejrychlejší. V případě cest z Prahy do Londýna, Paříže, Milána, Říma a Osla je navíc i nejlevnější. Tedy jen za předpokladu, že cestující nemá velké zavazadlo. U nízkonákladových aerolinek, jako jsou Ryanair či EasyJet, se platí i za větší příruční zavazadla, cena letenky se tak může klidně i zdvojnásobit.

Jak to počítáme?

Za účelem srovnání v modelovém příkladu předpokládáme jednoho dospělého cestujícího, který si v posledním červencovém týdnu kupuje zpáteční jízdenku nebo letenku na třetí týden v srpnu (12. až 18. 8. 2024). U každého dopravního prostředku určujeme cenový rozptyl, výsledná cena je pak jeho středem. Minimum a maximum cenového rozptylu v případě letenek odpovídá intervalu obvyklé ceny dle portálu Letenky Google, u autobusových jízdenek jsou to nejnižší ceny, které ukazuje vyhledávač Idos, u spojení, která nejsou v databázi Idosu, jsme využili vyhledávač FlixBus. V případě železnice čerpáme údaje o cenách z portálu Vlakem.net, a to včetně akčních cen. Ve všech případech z intervalu vyřazujeme extrémně nevýhodná spojení, jako je let například z Prahy do Berlína přes Dublin za 30 tisíc korun.

U počtu přestupů a časové náročnosti bereme údaje z nejčastějších, pro danou relaci typických spojení, opět s vynecháním extrémů, jako je spojení s několikahodinovým nočním čekáním na přestup.