Nebesa chrlila vodu, lidé plakali. Snímek rozvodněné Vltavy zachycuje zkázu Karlova mostu
Publikováno: 8.9.2024
HISTORIE / „Mimo požár Národního divadla nezažila Praha událost, která by obyvatelstvo tolik ohromila jako zkáza Karlova mostu,“ píší dobové noviny o jedné z největších povodní, která se prohnala českými městy. Nebyla to rozhodně ani první velká voda, ani poslední. Jenže zatímco třeba záplavy v letech 1872 či 1845 pražský Karlův most ustál, tentokrát už takové štěstí neměl. Jak ukazuje i jeden z dobových snímků, hlubiny rozvodněné Vltavy pozřely hned tři z jeho pilířů. Povodně nebývaly pro Pražany ani obyvatele dalších měst v blízkosti vodních toků ničím výjimečným. Vznikaly buď z mas tajícího sněhu na Šumavě, přičemž na mosty dorážely i obrovské ledové kry z rozmrzajících řek, jako tomu bylo na jaře roku 1784 nebo 1845, či za přeplněná koryta řek mohl vydatný déšť. A tak tomu bylo i v září před 134 lety. Propršelo tehdy téměř celé jaro i léto. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ vypráví profesor František Augustin v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Hubila i lidské životy Český spisovatel a autor historických prací Jan J. Benešovský-Veselý ve své knize Velká povodeň v Čechách ve dnech 2. až 5. září 1890 hořekoval: „Veliké neštěstí zastihlo matičku českou zem! Širé kraje českého jihu zpustošeny hrozně proudy vod, rozvodněnými stálými dešti v poslední polovici srpna, způsobeny ohromné škody na majetku a bohužel zahubeny i lidské životy.“ Po silných a nekonečných deštích byla půda nasycená a promáčená natolik, že…