Nebojme se říct Rusku: "lžete". Je nutné podávat svědectví, uvedl Vystrčil po návratu

#Domácí

Publikováno: 15.4.2022

Když předseda Senátu Miloš Vystrčil na sociálních sítích ve čtvrtek nad ránem oznámil, že míří na Ukrajinu, vyvolalo to na veřejnosti překvapení. Nic totiž předtím nesvědčilo o tom, že by se měl na Ukrajinu vydávat. Nyní, hned po návratu vysvětloval, proč tuto cestu společně s 1. místopředsedou Jiřím Růžičkou a šéfem zahraničního výboru Pavlem Fischerem absolvoval.

"Chtěli jsme vyhovět ukrajinské straně a maximálně ji podpořit, protože válka na Ukrajině není jen válkou mezi vojáky, ale válčí se i o to, kdo má pravdu a kdo udává či neudává pravdivé informace," uvedl s tím, že pravdu podle něj v konfliktu říká právě ukrajinská strana.

"A ta zvěrstva, která jsou páchána na Ukrajině, v těch obcích, které jsme navštívili, jsou čisté pravdy a brutalita na straně ruských vojáků je neuvěřitelně vysoká," podotkl Vystrčil, který dostal pozvání od předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka.

Zároveň vysvětloval, že považuje Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která  má svého prezidenta i parlament. "A pokud to můžeme dát nějak najevo, tak kromě jiného také tím, že představitelé z jiných svobodných a demokratických zemí své kolegy na Ukrajině navštěvují a tím jednoznačně tento fakt potvrzují," prohlásil šéf Senátu.

Zároveň avizoval, že bude apelovat na další politiky, aby jezdili na Ukrajinu a tak ji podpořili. "Pokud se někdo ptá, co může udělat, když neumí střílet ze samopalu nebo tam nemůže jít bojovat, protože NATO je obranné společenství, tak se tam může jet podívat. A pokud má dostatečně silný hlas, tak by potom měl ty věci vykřičet do světa tak, jak je tam viděl. Ukrajina o to velmi stojí," sdělil.

Vystrčil by podle svých slov chtěl, aby se tito politici proměnili v očité svědky a říkali, co na Ukrajině viděli. "Je velmi důležité, abychom my jako senátoři říkali: To je lež, co vy, paní redaktorko ruské televize říkáte. To je lež, co je tady napsáno. My jsme to viděli. My jsme tam byli. A jsou tam experti, kteří všechno shromažďují. A vy patříte před válečný soud. Vy patříte potrestat," vysvětloval Vystrčil pár minut poté, co přistál na letišti po návratu z Ukrajiny.   

Ze slov všech tří senátorů bylo zřejmé, že Ukrajina potřebuje další velkou pomoc, ať už vojenskou, humanitární nebo politickou. "Důležitá je i morální podpora, která kromě jiného spočívá v tom, že budeme usilovat a prosazovat, aby Ukrajina byla co možná nejdříve obdařena perspektivou plnohodnotného členství v Evropské unii. Vím, že to nebude jednoduché, ale ty oběti a hrdinství, které ukrajinský národ projevuje, je takové velikosti, že si to zaslouží," upozornil Vystrčil. 

"Putin a jeho barbarské hordy nikdy Ukrajince neporazí"

Podobně mluvil také jeho zástupce Jiří Růžička, podle kterého nic nenahradí cestu na Ukrajinu a osobní poznání tamní situace. "Nevěříte svým očím. Slyšíte válku a hrůzu nejenom v tom, co vám lidé vyprávějí, ale také celý klid, který nad rozbitými městy leží a je až trýznivý," uvedl. Poté mluvil o tom, jak viděli v Buči  masový hrob, který mají na svědomí ruští vojáci. "Nikdy nezapomenu na to, jak světový tým odborníků vyzvedával oběti z masového hrobu," svěřil se.

Růžička na setkání s novináři také potvrdil, že se při cestě přesvědčil o obrovská odvaze Ukrajinců. "Jejich odhodlání je obrovské a nezměrné. Jsem si jistý, že Putin a jeho barbarské hordy mohou jihovýchodní Ukrajinu srovnat se zemí, můžou ji rozstřílet, můžou povraždit další tisíce dětí, žen a starců, můžou si 9. května uspořádat parádní marš na troskách ukrajinského Mariupolu, ale nikdy, nikdy v té zemi nemůžou zvítězit, protože odhodlání, statečnost a obětavost ukrajinského národa, a víra, že bojují za správnou věc, je nezměrná," prohlásil.

Třetí z české delegace, předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer, se zmínil o tom, jak jej potěšilo, kdy mu ukrajinští vojáci děkovali, že v Česku našlo pomoc mnoho uprchlíků. "Děkují nám, že jejich starší lidí nebo nemohoucí nebo matky, manželky a děti mohou u nás najít zázemí," připomněl Fischer.

Ten zároveň volal po tom, aby některé země v pomoci Ukrajině přidaly. "Když nasloucháte ukrajinských kolegům, tak slyšíte v jejich hlase obavu, abychom drželi krok, abychom nenechávali iniciativu jenom útočníkovi Putinovi," upozorňoval Fischer s poukazem na zpočátku laxní pomoc z Německa či USA.

Kritizoval přitom i země, které jsou na tom ohledně pomoci podle něj ještě mnohem hůře než USA či Německo. "A to nemluvím o zemích, které popírají, že by ta válka byla v něčem nebezpečná a už přemýšlejí, jak se vrátit k obchodování a podnikání," řekl Fischer a dodal, že podnikání v Rusku se už nemůže vrátit do časů před válkou.      

Na otázku Aktuálně.cz také místopředseda Růžička ujistil, že ukrajinská strana má velký zájem o další vojenskou techniku z Česka i dalších zemí.

"Zazněla přání, že potřebují více zbraní a potřebují těžké zbraně. Což bych řekl, že není apel na Česko, protože dodáváme těžké zbraně i těžké systémy, ale jde spíš o ostatní státy. Nevidíme jako smysluplné, aby se tam dodávaly další stovky tisíce pistolí. Oni potřebují těžké zbraně," uvedl Růžička.   

Společně s českými senátory cestoval také předseda polského Senátu Tomasz Grodzký. Vystrčil v projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku a počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí. "Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se vy, Ukrajinci, dostali do naší 'mnichovské' situace. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly a nikdy fungovat nebudou," řekl.