Nebude třeba poslat vojáky do ulic, otočil Trump. Za nápad ho kritizoval i šéf obrany
"To záleží, nemyslím si, že to budeme muset udělat," řekl Trump k vyslání vojáků do ulic. V USA hoří nepokoje kvůli úmrtí černocha George Floyda.
Publikováno: 4.6.2020
"To záleží, nemyslím si, že to budeme muset udělat," odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda by do měst kvůli protestům, které na některých místech přerostly v násilnosti, poslal armádu. Agentura Reuters připomíná, že prezident dříve řekl, že by ve státech, které nedokázaly potlačit násilné demonstrace, mohl nasadit armádu.
Nepokoje minulý týden vyvolalo úmrtí černocha George Floyda ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský strážník Derek Chauvin klečel přes osm minut na krku a nepřestal, ani když Floyd naříkal, že nemůže dýchat.
Generální prokurátor státu Minnesota, kde Minneapolis leží, ve středu zvýšil Chauvinovo obvinění z vraždy z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Z napomáhání vraždě byli obviněni také tři další policisté, kteří byli na místě brutálního zásahu. Všichni čtyři byli od policie propuštěni a jsou ve vazbě.
Trump si za výrok, že pokud to bude nutné, pošle proti protestujícím vojáky, vysloužil kritiku například od bývalého i současného amerického ministra obrany Jamese Mattise a Marka Espera. Esper ve středu řekl, že nepodporuje aktivizaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu.
Podle někdejšího šéfa resortu obrany Mattise hrozí, že v případě vojenského zásahu proti civilním protestům vznikne konflikt mezi obyvateli a armádou. "Doma bychom měli armádu nasazovat jen velmi zřídka, tehdy, když to žádají guvernéři jednotlivých států," myslí si bývalý ministr obrany. "Nedokážu si představit, že vojáci by za nějakých podmínek byli vysláni, aby porušili ústavou daná práva svých spoluobčanů," uvedl také.
Mattis kritizoval Trumpa také za to, že se podle něj snaží rozdělit Američany. "Donald Trump je za dobu, co jsem na světě, prvním prezidentem, který se nesnaží Američany sjednocovat - který ani nepředstírá, že se o to snaží," napsal Mattis v časopisu The Atlantic. "Místo toho se nás snaží rozdělit," dodal. Spojené státy jsou podle něho svědkem "následků toho, že jsou tři roky bez zralého vedení".
Mattis na post ministra obrany v Trumpově administrativě rezignoval v prosinci 2018, protože nesouhlasil s prezidentovým požadavkem stáhnout 2000 amerických vojáků ze Sýrie. Agentura DPA napsala, že od té doby Trumpa veřejně kritizoval jen zřídka.