Nechceme dávat pět procent HDP na obranu? Tak zničme ruskou hrozbu
Publikováno: 10.7.2025
KOMENTÁŘ / Zvýšení obraných výdajů na pět procent HDP je adekvátní reakcí na bezprostřední hrozbu ze strany agresivního Ruska i ve světle historického dluhu, které mnohé země NATO vůči své obraně mají. Nelžeme si ale, že se jedná o jednorázovou záležitost bez podstatného dopadu do veřejných rozpočtů a daňového systému. Mírová renta je pryč a bez vyšších daní se neobejdeme. To všechno je třeba si přiznat i navzdory tomu, že Česko má jedno z nejlepších postavení co do stávajících deficitů i celkového dluhu k HDP. Dokonce i navzdory tomu, že cíl je rozložen na 3,5 procenta HDP armádních výdajů plus 1,5 procenta infrastrukturních, kam teoreticky půjde schovat mnoho výdajů jiných rozpočtových kapitol. Po téměř 3,5 letech intenzivního konfliktu je zřejmé, že se nejedná o krátkodobou kapitolu dějin, ale že bezpečnostní situace ve světě se výrazně zhoršila. Nemuselo se to stát. Ráznější pomoc Ukrajině a deklarovaná ochota za ni bojovat mohly válku rychle ukončit, a možná jí i předejít. Bohužel vyloučení zásahu Spojených států amerických ze strany Joea Bidena zafungovalo na Putina jako pozvánka k invazi. Ukrajinci nám už 3,5 roku ukazují, že papírové předpoklady válčení nefungují, a Rusku vzdorují více než důstojně. Od začátku války fakticky vymazali obrovské zásoby ruské techniky z časů Sovětského svazu, způsobili Rusům těžké lidské ztráty. Rusko ovládá pořád o osm procent méně území, než dosáhlo při začátku invaze, přičemž Ukrajinci postupně systematicky eliminují ruskou převahu na bojišti. Vítězství v podobě zhroucení Ruska bylo blízko, ale pak přišel Donald Trump. Jeho politika fakticky Putinův režim polila živou vodou a přes šílené…