Nechci být vydán do USA, řekl britskému soudu Assange. Venku protestují lidé
Soud v Londýně začal projednávat, zda Británie může vydat do Spojených států zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange.
Publikováno: 2.5.2019
Na podporu Assange se v Berlíně před Braniborskou bránou u velvyslanectví USA a Británie koná demonstrace, kterou organizuje hnutí DiEM25. Členem poradního sboru tohoto hnutí, které varuje před úpadkem demokracie v EU, je i Assange. Protest se koná pod heslem Wir alle sind Julian Assange (Všichni jsme Julian Assange).
Také před londýnským soudem se koná manifestace Assangeových příznivců, kteří se dožadují propuštění Australana a svobody projevu.
Čtvrtečního soudního jednání se Assange osobně neúčastní, k soudu je nicméně připojen z věznice přes telemost.
Ve středu Assange v rámci jiného řízení londýnský soud poslal na 50 týdnů do vězení za porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy Australan čelil vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.
Po propuštění z vazby na kauci se uchýlil na ekvádorskou ambasádu v britské metropoli, kde se ukrýval až do letošního dubna, kdy mu Ekvádor odebral azyl.
Assange se obává, že v USA po případném vydání bude vystaven špatnému zacházení. V minulosti mimo jiné uvedl, že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Podle americké prokuratury Assange získal od nyní již bývalého specialisty vojenské tajné služby Bradleyho Manninga v roce 2010 heslo pro přístup k vládním počítačům.
Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla po zkrácení trestu po sedmi letech v roce 2017. Nyní je ve vězení znovu, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.