Nejde o to, zda bude Ukrajina neutrální, ale aby to nedopadlo jako vždycky

<img width="640" height="427" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202250105701.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/ZUMA/Ukrainian President's Office" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202250105701.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202250105701-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" />V nedělním rozhovoru s ruskými novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dost hovořil o jednom bodu potenciálních mírových jednání: o možnosti neutrality Ukrajiny. "Jsme připraveni ji přijmout," řekl Zelenskyj. "To je ten nejdůležitější bod." Jenomže pod slovem neutralita si můžeme představovat různé věci. Něco jiného tím míní Rusko a něco jiného Ukrajina. Zelenskyj a ukrajinští představitelé již dlouho tvrdí, že jsou ochotni jednat o neutralitě pro Ukrajinu, pokud NATO nebude připraveno přijmout zemi za člena. To by teoreticky splnilo jeden z požadavků ruského prezidenta Vladimira Putina. Aby se Ukrajina vzdala svých aspirací na členství v NATO. Jak ale na <a href="https://edition.cnn.com/europe/live-news/ukraine-russia-putin-news-03-29-22/index.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CNN.com</a> píše Nathan Hodge, tak jednoduché to není. „Zelenskyj dal také jasně najevo, že Ukrajina by odmítla ‚neutralitu‘ bez právně závazných bezpečnostních záruk. A vzhledem k tomu, že Ukrajina je pod invazí Ruska, ukrajinský vůdce prohlásil, že nemá zájem o prázdné sliby. ‚Mám zájem na tom, aby to nebyl jen další kus papíru à la Budapešťské memorandum.‘ Zelenskyj měl na mysli málo připomínaný moment z historie po skončení studené války. Po rozpadu SSSR se Ukrajina – alespoň na papíře – stala vlastníkem třetích největších jaderných zásob na světě. Rusko si sice udrželo operační kontrolu nad těmito zbraněmi, ale Ukrajina v roce 1994 podepsala dohodu, že se vzdá jaderných zbraní umístěných na svém území výměnou za bezpečnostní záruky, včetně ochrany územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. To Rusko, signatář Budapešťského memoranda, rozhodně pošlapalo anexí Krymu v roce 2014 a únorovou invazí na Ukrajinu.“ Mychajlo Podoljak, hlavní poradce Zelenského, říká, že bezpečnostní záruky musí v podstatě zahrnovat závazek ručitelů pomoci Ukrajině v případě agrese. Kromě toho je aspirace na členství v NATO zakotvena v ukrajinské ústavě. Zelenskyj proto říká, že po bezpečnostních zárukách by na Ukrajině muselo následovat referendum: "Proč? Protože máme zákon o referendu. Přijali jsme ho. Změny toho či onoho statusu. A bezpečnostní záruky předpokládají ústavní změny. Rozumíte tomu, že? Ústavní změny." A v tom je právě ten rozdíl, konstatuje Nathan Hodge. „Rusko má politický systém postavený kolem jednoho muže – Putina – a Zelenskyj je hlavou demokratického státu. I když je na jednacím stole neutralita, ukrajinský lid se bude muset vyjádřit.“

#Hlavní stránka #Zprávy #neutralita #Rusko-ukrajinská krize #Vladimir Putin #Volodymyr Zelenskyj

Publikováno: 30.3.2022

V nedělním rozhovoru s ruskými novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dost hovořil o jednom bodu potenciálních mírových jednání: o možnosti neutrality Ukrajiny. "Jsme připraveni ji přijmout," řekl Zelenskyj. "To je ten nejdůležitější bod." Jenomže pod slovem neutralita si můžeme představovat různé věci. Něco jiného tím míní Rusko a něco jiného Ukrajina. Zelenskyj a ukrajinští představitelé již dlouho tvrdí, že jsou ochotni jednat o neutralitě pro Ukrajinu, pokud NATO nebude připraveno přijmout zemi za člena. To by teoreticky splnilo jeden z požadavků ruského prezidenta Vladimira Putina. Aby se Ukrajina vzdala svých aspirací na členství v NATO. Jak ale na CNN.com píše Nathan Hodge, tak jednoduché to není. „Zelenskyj dal také jasně najevo, že Ukrajina by odmítla ‚neutralitu‘ bez právně závazných bezpečnostních záruk. A vzhledem k tomu, že Ukrajina je pod invazí Ruska, ukrajinský vůdce prohlásil, že nemá zájem o prázdné sliby. ‚Mám zájem na tom, aby to nebyl jen další kus papíru à la Budapešťské memorandum.‘ Zelenskyj měl na mysli málo připomínaný moment z historie po skončení studené války. Po rozpadu SSSR se Ukrajina – alespoň na papíře – stala vlastníkem třetích největších jaderných zásob na světě. Rusko si sice udrželo operační kontrolu nad těmito zbraněmi, ale Ukrajina v roce 1994 podepsala dohodu, že se vzdá jaderných zbraní umístěných na svém území výměnou za bezpečnostní záruky, včetně ochrany územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. To Rusko, signatář Budapešťského memoranda, rozhodně pošlapalo anexí Krymu v roce 2014 a únorovou invazí na Ukrajinu.“ Mychajlo Podoljak, hlavní poradce Zelenského, říká, že bezpečnostní záruky musí v podstatě zahrnovat závazek ručitelů pomoci Ukrajině v případě agrese. Kromě toho je aspirace na členství v NATO zakotvena v ukrajinské ústavě. Zelenskyj proto říká, že po bezpečnostních zárukách by na Ukrajině muselo následovat referendum: "Proč? Protože máme zákon o referendu. Přijali jsme ho. Změny toho či onoho statusu. A bezpečnostní záruky předpokládají ústavní změny. Rozumíte tomu, že? Ústavní změny." A v tom je právě ten rozdíl, konstatuje Nathan Hodge. „Rusko má politický systém postavený kolem jednoho muže – Putina – a Zelenskyj je hlavou demokratického státu. I když je na jednacím stole neutralita, ukrajinský lid se bude muset vyjádřit.“