Nejdřív zájmy země, potom zákony. Novým prezidentem Chorvatska se stane Milanović
Stávající prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovičová své křeslo neobhájí, vystřídá ji bývalý premiér Zoran Milanović.
Publikováno: 5.1.2020
"Odhady i předběžné výsledky ukazují na vedení kandidáta SDP (Milanoviće). Takový výsledek jsme neočekávali, čekali jsme vítězství naší kandidátky," uvedl podle serveru Dnevnik.hr v zamlklém volebním štábu Grabarové Kitarovičové ministr práce a sociálních věcí Josip Aladrović.
Se ziskem 29,55 procenta hlasů vyhrál Milanović i první kolo. Stávající prezidentka, která byla v průzkumech považována za favoritku volebního klání, tehdy získala o přibližně tři procenta méně (26,65 procenta). Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP), která je dnes v opozici vůči vládě HDZ. Nejvyšší vládní post tento 53letý politik zastával v letech 2011 až 2016.
Z čela sociálních demokratů odešel Milanović rok poté, co strana prohrála parlamentní volby a skončila v opozici. Už v lednu 2016 Milanović opustil také post předsedy vlády. Před vstupem do souboje o funkci hlavy státu se věnoval vlastní poradenské firmě.
Kandidaturu na prezidenta ohlásil loni v červnu. Podpořila ho i několik menších stran, které jsou dnes v opozici. "Ještě před třemi roky jsem byl přesvědčen, že kandidovat nebudu. Přesvědčila mě ale současná situace v naší zemi. Nemůžete mít přece všechna vejce a k tomu i drůbež v jednom košíku," glosoval stav, kdy strana HDZ má prezidentku, drží vládu a řídí i řadu menších samosprávných celků.
Milanović v kampani vzbudil i nevoli. Sklidil kritiku třeba za svůj výrok, že se při práci bude řídit zájmem Chorvatska a až poté zákony. Vylidňování regionu Slavonie na východě země zase bagatelizoval tvrzením, že tam beztak nikdy nežilo dost obyvatel.
V pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sledovalo rekordních 24.333 pozorovatelů. Volebním právem disponuje 3,86 milionu občanů země.