Nejen hnědí, ale i rudí radikálové. V západní Evropě posiluje krajní levice, která hledí k Moskvě
Publikováno: 28.9.2026
KOMENTÁŘ / Ve stínu vzestupu krajní pravice zažívá západní Evropa obdobný fenomén i na opačné straně politického spektra. V řadě zemí totiž posiluje radikální levice spojená se silně antisemitskými a proruskými tendencemi. Nedávné zemské volby v Německu přinesly dva různé příběhy, které se ovšem vzájemně zrcadlí. Zatímco v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku triumfovala krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), v Berlíně výrazně uspěla Levice, nástupnická strana východoněmeckých komunistů, ze které se v posledních letech stala oblíbená volba západoněmecké mládeže. Vzestup obou těchto stran děsí nejen německou židovskou komunitu, spojují je totiž antisemitské tendence. U AfD je to vlivem pokračující přítomnosti někdejších neonacistů, Levice se pro změnu stala oblíbenou platformou radikálně „antisionistických“ aktivistů a islamistů, kteří na stranických mítincích skandovali smrt izraelským vojákům nebo se pokoušeli prosadit vnitrostranické usnesení odmítající právo Izraele na existenci. Vedení strany nebo i vítězná kandidátka na berlínskou starostku Elif Eralpová, se sice proti těmto excesům vymezují, z jejich opakovaného výskytu je však zjevné, že se jedná o systémový problém, kvůli němuž dokonce stranu po letech opustil braniborský komisař pro antisemitismus. V německá Levici je navíc vedle antisemitů stále přítomna část otevřených obdivovatelů NDR, stalinismu nebo čínského maoismu a problematický zůstává i její postoj k Rusku. Strana sice formálně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň ale odmítá jakékoli dodávky zbraní bránícím se Ukrajincům a žádá vystoupení Německa z NATO či odchod amerických vojáků. Svým důrazem na diplomatická jednání o dosažení míru, kterým se ovšem Moskva dlouhodobě…