"Nejsme milionáři." Zavřené Kasárny propustily 90 procent lidí, podnik ovládli holubi
Provozovatelé Kasáren Karlín po uzavření hledají nový prostor. Stále nevědí, kdy a zda vůbec budou moct znovu otevřít.
Publikováno: 3.7.2024
Na dvoře kasáren stojí úplně nové dětské hřiště, kterému vévodí velká prolézačka. Jde o jedno z nejnovějších vylepšení kulturního a společenského centra, které bylo ještě před několika lety opuštěným a chátrajícím prostorem. Kromě kavárny, baru či volejbalového hřiště v poslední době přibylo i kino nebo sauna.
Na hřišti si ale dosud žádné dítě nehrálo. Kasárna Karlín musela před měsícem ze dne na den zavřít. A od té doby je zde prázdno. "Místo lidí se tady usídlili holubi. Vycítili příležitost a je jich tady čím dál víc. Taky jsme tady měli v prvních dnech po zavření v popelnicích potkany, ty se nám ale snad povedlo vyřešit. Už nemají po čem jít," říká na dvoře areálu Magdalena Sládková.
Spolu s Matějem Velkem tvoří dvojici hlavních provozovatelů podniku. Na dalších vylepšeních Kasáren už nepracují, nyní mají úplně jiné starosti. Činnost centra v červnu zakázal stavební úřad Prahy 8. Zjistil, že budovy nemají kolaudaci, provedené přestavby neměly povolení a provoz odporuje i územnímu plánu, podle kterého jde stále o plochu určenou pro armádu a bezpečnost.
Provozovatelé Kasáren podle svých slov dělali vše pro to, aby potřebná povolení získali. Tvrdí, že podnik splňoval všechny bezpečnostní a hygienické předpisy, chybělo jen potřebné razítko. O něj si zažádali těsně před tím, než stavební úřad rozhodl o uzavření areálu.
Dříve to podle nich nebylo možné kvůli majetkovým sporům. Kasárna v posledních letech postupně vlastnila ministerstva obrany, spravedlnosti a financí. Až letos v lednu budovu získala Praha. Její radní opakovaně vyjádřili fungování centra podporu.
Jak uvedl šéf Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč v pořadu Aktuálně.cz Spotlight, provozovatelé narazili na ukázkový přiklad současného systému, ve kterém je pro město složité rozhodovat o svém majetku a je svázáno zastaralým územním plánem.
O možném znovuotevření jednali provozovatelé s úřady i městem, podle Sládkové se ale výklad pravidel různí. "Někteří odborníci říkají, že bychom tady mohli být nadále i na základě stávajícího územního plánu. Ale úředníci, kteří o tom rozhodují, si to nemyslí. A v tuto chvíli je důležitý názor úředníka. Zatím se nám nepodařilo nic pohnout směrem, aby se alespoň něco změnilo," říká.
"Dohání nás statisícové částky"
Rozhodnutí přišlo na začátku letní sezony, která je pro podniky tohoto typu zásadní. Velká část programu se odehrává venku, součástí je kromě sportovišť či letního kina i velká pivní zahrádka pro stovky lidí.
A to se podepsalo na zhruba stočlenném týmu. "Propustili jsme 90 procent lidí. Někteří u nás byli na hlavní pracovní poměr. Barmany jsme propustili úplně všechny, pak část produkčních. Naštěstí se nám ozývají kulturní a gastro provozy s nabídkami práce," říká Sládková.
- Ani měsíc po uzavření nevědí, kdy a zda vůbec budou moci otevřít. "Věříme, že nebudeme muset čekat rok na změnu územního plánu. Jestli to tak ale bude, tak je dost možné, že už vůbec neotevřeme," dodává.
Výdělek tak centru chybí, mnoho výdajů ale zůstalo. Spolek Pražské centrum sice už nemusí platit nájem, dále mu ale přichází účty za elektřinu, musí se starat o údržbu objektu, platit ostrahu nebo mzdy zbylých zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Centrum své příznivce požádalo o pomoc, ve sbírce se dosud vybralo 163 tisíc korun. "Vážíme si každé koruny. Je neuvěřitelné, že to pro nás lidi dělají. V nějaké míře to pomůže, ale ty částky, které nás dohání, jsou statisícové," říká Sládková.
Provozovatelé se tak v mezičase snaží najít nové místo, kde by mohlo alespoň dočasně fungovat podobné centrum. Jde ale o zdlouhavý proces - vyjednání zahájení provozu v Kasárnách trvalo rok.
Nabídka přišla například ze zámku Veleslavín v Praze 6. "To je krásné místo a možná tam budeme dělat nějaké akce. Ale nevidíme to tak, že by se nám tam podařilo vytvořit něco, co bude fungovat na denní bázi," říká Sládková.
Zatím se tedy rýsují spíše jednorázové akce, třeba 9. července pořádají pro své příznivce setkání v podniku Burza 4 v Holešovické tržnici. Na 29. července chystají koncert v Čítárně Unijazz na Žižkově.
Do té doby musí ztráty hradit z vlastních kapes. "Nabízela mi pomoc rodina, ale nikdo z nich není milionář. Máme s Matějem Velkem každý něco našetřené, ale ale to jsou taky spíše desetitisíce," podotýká provozovatelka.
"Policie tu byla jen šestkrát ročně"
Úředníci se začali provozem Kasáren Karlín zabývat po stížnosti skupiny obyvatel okolních domů, kteří upozorňovali na hluk. Zastupuje je Miloš Závora, který před několika lety bojoval proti akcím v Ledárnách Braník. Místním vadily koncerty i provoz letního kina, které končilo po desáté hodině, nebo pivní zahrádka otevřená do půlnoci.
"Byl jsem v jednom bytů, když se konal festival. Jsou tam znatelně cítit vibrace. Před okny bytu se naměřilo 77 decibelů. To je k nežití," uvedl Závora v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodal, že noční hluk má vliv na zdravotní stav lidí.
Provozovatelé Kasáren se hájí tím, že se se Závorou snažili o problému jednat, ale odmítl se s nimi sejít. Podle stěžovatele však provozovatelům jasně řekl, co lidé požadují, tedy konec hluku.
"Tlak od pana Závory je neustálý. Nestačí mu, že jsme zavřeli, ale pořád někde vykládá nějaké lži. Například že sem neustále jezdila policie. To není pravda, od roku 2017 do letošního roku to vychází v průměru na šest výjezdů ročně," tvrdí Sládková.
Minimálně v příštích měsících se ale obyvatelé hluku zřejmě bát nemusí, otevření Kasáren ještě letos není pravděpodobné. Je také možné, že Pražské centrum už nebude moci Kasárny finančně udržet a provoz převezme někdo jiný.
"Přenechat sedm let práce někomu jinému je to nejsmutnější, co by se nám mohlo stát. Pokud by to nebyl někdo, kdo by měl hodnoty podobné jako my. Ale bojíme se, že by to byl někdo, kdo by mu dal trochu jiný nádech. Spíš tedy horší," dodává provozovatelka.