Největší bezpečnostní hrozbou pro Česko je podle Fialy ruská imperiální politika
Česko podle předsedy vlády musí pokračovat v civilní i vojenské pomoci Ukrajině a podpoře integrace do EU a NATO.
Publikováno: 28.8.2023
Česko podle předsedy vlády musí pokračovat v civilní i vojenské pomoci Ukrajině a podpoře integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), zároveň se připravovat na poválečnou obnovu napadené země. Fiala hovořil také o energetické bezpečnosti, jednou z klíčových podmínek energetické nezávislosti je podle něj úplný přechod na americké a francouzské palivo do jaderných elektráren.
"Šance na rychlé vyřešení konfliktu se ukázaly jako malé a stále se ztenčující. Důsledky ruské agrese jsou mnohonásobné a do jisté míry se podepisují i na určité nervozitě, kterou pociťujeme v naší zemi," řekl Fiala. Ruské pokusy o opětovné vytvoření sfér vlivu je třeba zastavit, jinak to povzbudí nejen režim ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i další agresory, míní. Česko podle něj musí více než kdy dříve prosazovat své obranné zájmy, posilovat spojenecké vztahy a přispívat ke zmírňování krizí ve světě.
Vývoj války v posledních měsících podle Fialy ukazuje, že situace je komplikovaná. "Dokonce podle řady analytiků hrozí pat a realita zamrzlého konfliktu. Nemyslím si, že toto je scénář, který jedině musíme sledovat, ale i tento scénář musíme mít v hlavě a přemýšlet nad ním při svých strategiích," poznamenal.
Energetickou politiku bylo nutné zcela změnit, nejdůležitější bylo skoncovat se závislostí na Rusku, řekl premiér. Česko je podle něj téměř stoprocentně nezávislé na ruském plynu, čeká jej odtržení od ruské ropy, k čemuž je nutné dokončit rozšíření ropovodu TAL. To by podle Fialy mělo být hotové do konce příštího roku.
Fiala hovořil také o důležitosti vztahů se spojenci, transatlantické vztahy jsou podle něj nejlepší v historii. Postavení Česka v Evropě pak pomohlo loňské předsednictví v Radě EU, míní. Co se týče kooperace ve Visegrádské skupině, je nutné se podle Fialy soustředit na praktickou spolupráci v době, kdy je politická spolupráce složitější. Za nutný považuje širší středoevropský dialog, například strategickou spolupráci s Německem či posílení vztahů s Rakouskem.
Předseda vlády také uvedl, že se nyní daří mnohem lépe koordinovat zahraniční politiku státu než v minulosti. Projevila se podle něj také změna prezidenta, která umožnila například obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Důležitá je podle něj pozice poradce pro národní bezpečnost, kterou zastává Tomáš Pojar.
Poradu zahájil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Politici a velvyslanci nejprve drželi minutu ticha za čtyři v nedávné době zesnulé diplomaty - Martina Povejšila, Kateřinu Fialkovou, Jakuba Dürra a Moniku Studenou.