Největší protikorupční akce v Česku slaví výročí. A její lídr se může vrátit na úřad vlády

<p><img width="640" height="452" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/07/necasovi.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/07/necasovi.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/07/necasovi-300x212.jpeg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/07/necasovi-600x424.jpeg 600w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p>Dnes je tomu přesně osm let, co tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta a státní zástupce Ivo Ištván oznámili rozkrytí údajně největší korupční kauzy v Česku od listopadu 1989. Policie udělala razii – mimo jiné i na Úřadu vlády ČR – proti několika politikům a úředníkům, kteří byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Pár dní na to padla koaliční vláda Petra Nečase, složená ze stran ODS, TOP 09 a Věci veřejné, později LIDEM; Nečas rezignoval i na funkci předsedy občanských demokratů. Jak tedy skutečně skončila kauza, která změnila Česko víc, než si tehdy kdokoliv dokázal představit? Údajná megakauza měla několik linií. Nejen v rámci samotného trestního řízení, ale především v politické a společenské rovině. Shrňme si nejdřív, proč vůbec policie tak okázale zasáhla, a jak to pravomocně skončilo u samotných soudů. Výsledek je totiž tragičtější, než si i ti největší skeptici v červnu 2013 uměli vůbec představit. <strong>Co říká Šlachta a co zase soudy</strong> Ne však pro obviněné, ale především pro klíčový tandem Šlachta-Ištván. My jsme postupovali striktně podle zákona, řekl dnes Šlachta v Partii Terezy Tománkové na CNN Prima News. Co tedy zákon skutečně řekl o celé kauze? V první části kauzy byli stíháni tři bývalí poslanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, tehdejší premiér Petr Nečas, bývalá vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády ČR Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček pro údajnou korupci. <strong>Trestní stíhaní bylo později buď zastaveno, nebo obvinění byli zproštěni viny.</strong> Druhá část kauzy se týká trestného činu vyzrazení utajované informace. Nečasová, lobbista Ivo Rittig a jeho právník David Michal byli původně v lednu 2017 odsouzeni k podmíněným trestům. Obžaloba tvrdila, že Nečasová prozradila Rittigovu právníkovi Michalovi obsah zprávy BIS a že lobbista tak mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce. <strong>Pražský vrchní soud obžalované pravomocně osvobodil loni v říjnu. U Nečasové nebylo prokázáno ani to, že se skutek vůbec stal.</strong> Ve třetí části kauzy byla Jana Nečasová vyšetřována pro podezření z korupce. Výměnou za luxusní dary měla dárcům umožnit přístup k premiérovi nebo jim poskytnout jiné výhody. <strong>Pro nedostatek důkazů byla Jana Nečasová obviněna pouze z krácení daní, později soud trestní stíhání zastavil.</strong> První pravomocný rozsudek padl v části kauzy, která se týkala zneužití rozvědky pro sledování bývalé manželky premiéra Nečase v roce 2012. <strong>Jana Nečasová a další byli odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody a zákazům činnosti. Nečas, který v řízení vystupoval v pozici svědka, byl trestním příkazem nepravomocně uznán vinným z křivé výpovědi.</strong> Všichni obvinění byli tedy propuštění a po osmi letech soudních řízení zbyl jeden jediný pravomocný podmíněný trest pro Janu Nečasovou. Trapnější výsledek si představit nemůžeme, i když se Šlachta – už jako lídr nového politického hnutí Přísaha – k němu dnes stále hrdě hlásí a na omluvu Petru Nečasovi nevidí žádný důvod. Naopak, populisticky tlachá na CNN Prima News o mileneckém vztahu expremiéra Nečase a nechápe, kde je problém, když téměř nikdy nebyl pravomocně odsouzen. <strong>Zapomeňte na listopad 1989</strong> V skutečnosti měla policejní razie přímo fatální důsledky pro systém parlamentní a liberální demokracie v Česku. Prezident Miloš Zeman odmítl tehdy jmenovat novou pravicovou vládu Miroslavy Němcové s garancí 101 poslanců a nadiktoval sněmovně úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, která nedokázala získat důvěru poslanecké sněmovny a musely být vypsány předčasné volby. Tradiční demokratické politické strany a systém liberální demokracie se staly díky mediální a policejní zkratce absolutně nezaslouženým paušálním symbolem korupce a prohnilosti a na dlouhé léta nastoupila éra samozvaného protestního a protikorupčního hnutí ANO. <strong>„ANO“ v roce 2021</strong> A tak máme dnes menšinovou vládu trestně stíhaného miliardáře Andreje Babiše, který se stal symbolem korupce v celé civilizované Evropě a do poslanecké sněmovny aktuálně míří další protikorupční, protestní a populistické hnutí. Shodou okolností jde o hnutí Přísaha pod vedením bývalého šéfa legendárního policejního zásahu na uřadu vlády z června 2013 Roberta Šlachty, který nikoho nevylučuje z povolební spolupráce, o babišových kauzách mlčí a jeho hlavním sponzorem je bývalý zakladatel a sponzor ANO. Andrej Babiš Šlachtu zase chválí a říká, že Přísaha mu připomíná hnutí ANO z roku 2013. Dnes je tomu osm let, co Šlachta provedl zásah na úřadu vlády a následná protikorupční hysterie v české společnosti umetla volební cestičku k moci pro Babiše. Zatím všechno směruje k tomu, aby se Babiš a Šlachta potkali ve Strakově akademii znovu, tentokrát už jako koaliční partneři. Určitě je k tomu víc důkazů, než policie a státní zástupci dokázali obhájit v kauze Nagyová před soudy.