Nejzmutovanější koronavirus znepokojuje svět. Hrozí, že obejde opatření i vakcíny
O nové variantě koronaviru, která vznikla na jihu Afriky, zatím není dostatek informací. První data jsou ale varovná.
Publikováno: 26.11.2021
Koronavirus způsobující nemoc covid-19 prakticky neustále mění svou podobu, což může ovlivnit i to, jak působí na lidský organismus a zdraví. Nové variantě se přezdívá "ný" podle třináctého písmena řecké abecedy a je zatím ze všech známých "nejzmutovanější".
Vědci ji poprvé zaznamenali v Botswaně na jihu Afriky. V regionu Gauteng sousední Jihoafrické republiky (JAR) pak rychle způsobila exponenciální nárůst počtu nově nakažených. Tvoří tak už 90 procent ze všech odhalených variant viru v oblasti, kam patří i velkoměsto Johannesburg. Rozšířila se ale i do ostatních regionů. Odborníci upozorňují, že důvodem může být i malá proočkovanost lidí v místech, kde se nyní šíří nejvíc - dvě dávky vakcíny zatím v JAR dostala méně než čtvrtina obyvatel.
Jestli "ný", nesoucí kódové označení B.1.1.529, dokáže účinněji prolomit imunitu vyvolanou v tuto chvíli používanými vakcínami, zatím vědci nevědí. Rovněž není jasné, zda kromě větší nakažlivosti přinese i větší riziko vážného průběhu nemoci covid-19 nebo přímo smrti. Větší odolnost vůči vakcínám a lékům má i varianta delta, která nyní v Evropě zcela převládá.
Virus snáze "nabodává" buňky lidského těla (tedy je nakažlivější), pokud se výrazně promění podoba takzvaného "spike proteinu" na povrchu viru. Jedná se o útvar, který na obrázku vypadá jako paprsky s kuličkou na konci. Když je proměna těchto spike proteinů dostatečně velká, může se stát, že virus má schopnost silněji zasahovat jiné orgány nebo že se v těle šíří agresivněji, a spouští tak silnější reakci imunitního systému. Obojí je potenciálně velmi nebezpečné.
Velmi neobvyklá konstelace
Varianta "ný" podle vyjádření expertů nejspíš vznikla v těle člověka, který se s koronavirem setkal a zároveň trpěl onemocněním AIDS. To vedlo k tomu, že virus v jeho organismu zmutoval způsobem, který vědci popisují jako "velký evoluční skok". Mutací má totiž nová varianta víc než padesát, z toho přes třicet kritických na svém povrchu. Ty jsou navíc ve "velmi neobvyklé konstelaci", prohlásil Tulio de Oliveira, jihoafrický epidemiolog, který viry zkoumá.
Varování vědců z celého světa o nebezpečí nové varianty viru proto rychle přibývá. Jak účinně se ale prosadí, a potenciálně tak promění průběh celé globální pandemie, ještě není zřejmé. "Je hodně toho, co nevíme," prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci Richard Lessells, odborník na infekční nemoci z univerzity KwaZulu-Natal v jihoafrickém Durbanu.
Evropské země mezitím reagují omezením letů a zákazy vstupu. Ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD) oznámil, že od soboty se ani do Česka nebudou moci vrátit občané států mimo Evropskou unii, kteří v posledních dvou týdnech pobývali více než dvanáct hodin v osmi afrických zemích: Jihoafrické republice, Namibii, Lesothu, Svazijsku, Zimbabwe, Botswaně, Mosambiku a Zambii.
"Pro občany Česka, Evropské unie a držitele dlouhodobých pobytů v Česku je možnost vstupu z výše zmíněných afrických zemí jen za přísných epidemiologických podmínek. Zároveň důrazně doporučujeme, aby Češi do těchto oblastí nyní necestovali," napsal Kulhánek na Twitter. Například Němci budou muset po návratu z Afriky domů do povinné 14denní karantény, a to i ti naočkovaní. Spolková republika, Francie, Velká Británie nebo Nizozemsko ruší lety z jižní Afriky.
Další případy nebezpečnější varianty zatím zaznamenal také Hongkong, oba nakažení byli zcela očkovaní vakcínou Pfizer. Nejméně jednoho nakaženého hlásí také Izrael (i zde se jednalo o naočkovanou osobu). Podle tamního premiéra Naftaliho Bennetta je země kvůli nové variantě na prahu vyhlášení nouzového stavu.
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že podle prvních analýz vypadá varianta viru jako velmi nebezpečná. "Ze zkušenosti víme, jak rychle se vir dokáže šířit. Řešíme opatření, jak zabránit šíření tohoto viru v Česku," uvedl na sociálních sítích.
Varování pro Česko
Molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes zdůrazňuje, že o nové variantě je známo jen velmi málo. První odhady, které hovoří o velké nakažlivosti a schopnosti viru lépe obcházet vakcínu, podle něj ovšem vypadají velmi vážně a je třeba, aby byli odborníci i vláda na pozoru.
Pokud se predikce vyplní, mohla by se koronavirová situace v Česku ještě zhoršit. "Jakmile se sem mutace dostane a začne se komunitně šířit, tak už jsme boj prohráli. Nechceme, aby nám sem přišla, zvláště v současné epidemické situaci," zdůrazňuje Pačes.
V případě, že se varianta "ný" do Česka skutečně dostane, hrozí podle Jana Pačese, že opatření, která v minulosti zabrala pro zmírnění pandemie, už nebudou tak účinná. A to včetně těch nejtvrdších, jako byla jarní uzávěra.
"Jestliže se ukáže, že jsou ty odhady správné, tak stoupne počet mrtvých a budou obrovské ekonomické škody. Pokud se varianta prosadí, budou třeba ještě přísnější opatření, než byla doteď, což bude v současné situaci velmi těžké prosadit," dodává genetik.
Podle Jana Pačese je nyní klíčové zachytit možný výskyt nové mutace v Česku co nejdříve. Schvaluje tedy návrh zavedení povinného PCR testování i karantén pro lidi přijíždějící z rizikových zemí, a to i pro očkované. Pokud se varianta začne masivněji šířit, doporučuje testovat všechny přijíždějící na letištích i na hranicích.
Jistou nadějí dle něj ale je, že podle dosavadních informací umí PCR testy novou mutaci viru snadno odhalit a odlišit ji od delty a jiných podobných variant. "Oproti minulosti je také při odhalování mutací daleko propracovanější systém mezinárodní spolupráce," říká Pačes.