Nemáme iracionální strach z Ruska, jak tvrdí pan Weigl. Máme jen zkušeností podložené obavy
Publikováno: 19.8.2026
NÁZOR / Jiří Weigl napsal komentář k výročí srpna 1968 a paktu Molotov–Ribbentrop. Je to další typická ukázka žánru, kterému by se dalo říkat klausovská relativizace. Autor se pokouší o historické paralely a předkládá starou tezi, že strach z Ruska je iracionální přežitek a skutečným nepřítelem naší suverenity je Brusel. "Tak jako po válce z Němců, dnes panuje v české společnosti téměř iracionální strach z Ruska. Dokonce se oficiálně připravujeme na válku s ním, jsme přesvědčováni, že se chystá nás i celou Evropu napadnout a boje na Ukrajině jsou prý toho předstupeň," sděluje Weigl. Pak se nám pokouší vysvětlit, v jakém světě podle něj žijeme. "V tomto zápalu nevidíme nebo nechceme vidět, že jsme se mezitím znovu dobrovolně stali podřízenou součástí nového celku, vznikajícího bruselského impéria, znovu se suneme do pozice země s omezenou suverenitou, která je nucena provádět politiku, která by nikdy nezískala svobodně vyjádřenou podporu našich občanů. A toto nové impérium, stejně jako kdysi to sovětské, také neprosperuje, ztrácí ve světě pozice, a tak se utíká ke zbrojení a podporuje válečnou konfrontaci." Tady je ta konstrukce chatrná hned v základu. Nejde o strach, ale o oprávněné obavy založené na pozorovatelném chování. Není náhoda, že autor, který dnes mluví o iracionalitě, patří k okruhu lidí, kteří ještě na přelomu let 2021 a 2022 vehementně ujišťovali, že Rusko Ukrajinu nenapadne. Takové představy se podávaly jako katastrofické scénáře produkt válečnické hysterie. Klaus se nemýlil trochu, mýlil se…