Němci marně hledají cestu z krize. Plány na strategickou autonomii Evropy v ohrožení
Publikováno: 11.12.2023
KOMENTÁŘ / Německo se propadlo do hluboké rozpočtové a politické krize, která může zasáhnout nejenom domácí, ale i evropskou ekonomiku – včetně té české. Důvodem je rozhodnutí spolkového ústavního soudu, podle kterého vláda nemůže využít desítky miliard eur nevyužitého dluhu z fondu na boj proti dopadům koronaviru. Tento verdikt destabilizoval už tak křehkou a extrémně nepopulární levostředovou koaliční vládu, která musí na poslední chvíli přijít s upraveným návrhem rozpočtu na příští rok. Koaliční strany se přitom nemohou dohodnout, kde chybějící peníze vezmou, což silně znervózňuje německý průmysl, mezinárodní investory i ostatní země Evropské unie. Nejistota může zkomplikovat plánovanou transformaci nemocného německého hospodářství a ohrozit strategické zájmy celé Evropy, která se snaží v klíčových oblastech osamostatnit na agresivních autoritářských režimech v čele s Ruskem a Čínou. Zásah ústavního soudu Rozhodnutí, které 15. listopadu k překvapení koaliční vlády vynesl německý ústavní soud, souvisí s takzvanou dluhovou brzdou schválenou v roce 2009 vládou křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové. Brzda omezuje roční deficity federálního rozpočtu maximálně na 0,35 % HDP – Česká republika pro srovnání loni hospodařila s rozpočtovým deficitem ve výši 3,6 % HDP, což je lehce nad průměrem celé Evropské unie. Výjimku z tohoto pravidla představují pouze celonárodní nouzové situace, jakou jsou přírodní katastrofy nebo krizové události „mimo kontrolu státu, jejichž vyhlášení je třeba posvětit hlasováním v parlamentu. Za takovou situaci byla v posledních letech označena pandemie koronaviru nebo energetická krize. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze z této doby zdědila zvláštní fond vyčleněný na boj proti dopadům covidu ve výši 60 miliard eur (v přepočtu zhruba 1,5 bilionů korun) schválených půjček,…