Němci posílají šestileté děti na burzu. Češi se dohadují, jestli v pětašedesáti, nebo v sedmašedesáti
Publikováno: 25.8.2026
KOMENTÁŘ / Nejdřív dvě věty pro toho, kdo se o důchody nikdy nezajímal. Český systém je průběžný, takže peníze, které vám každý měsíc zmizí z výplaty, nikde neleží a na ničí účet se nepřipisují. Putují rovnou vaší babičce a vás jednou budou živit lidé, kteří se zatím nenarodili. Kapitálový pilíř funguje opačně: část peněz se nerozdá, ale investuje, a vy si ve stáří vybíráte i to, co vydělaly. Německo se přes léto rozhodlo, že bez toho druhého to dál neutáhne. Komise pro zabezpečení ve stáří předala kancléři Merzovi třiatřicet doporučení a to zásadní zní: přišít kapitálovou složku přímo na povinné důchodové pojištění. Dvě procenta hrubé mzdy navíc, polovinu platí zaměstnanec, polovinu zaměstnavatel. Peníze půjdou na osobní účty, spravovat je bude jedna centrální instituce a investovat se budou podle švédského vzoru. Koaliční výbor to později posvětil, zákony mají být hotové do konce roku a do systému se mají "nastěhovat" i noví živnostníci a poslanci. Ano, i poslanci. Nyní přidal kabinet druhý díl. Stát bude každému dítěti od šestých do osmnáctých narozenin posílat deset eur měsíčně na penzijní účet. Automaticky, bez ohledu na příjem rodičů. Deset eur je částka, ze které se nikdo nenají, a přesně o to jde. Němci nekupují dětem důchod, kupují jim čas. Deset eur uložených v šesti letech pracuje do penze skoro šedesát let. Deset eur uložených v padesáti patnáct. A tenhle rozdíl nedožene žádná valorizace. Vyhodili jsme vaničku i s dítětem…