Německá kontrarozvědka sleduje braniborskou AfD. Má být napojená na extremisty

#Zahraničí

Publikováno: 15.6.2020

"Braniborská AfD je částečně úzce provázána s pravicově extremistickými strukturami," řekl v pondělí braniborský ministr vnitra Michael Stübgen (CDU). Opoziční strana se podle něj snaží podkopávat demokracii.

Také šéf braniborské kontrarozvědky Jörg Müller na společné tiskové konferenci v Postupimi poznamenal, že jeho úřad má dostatek indicií o tom, že ze zdejší AfD vychází aktivity směřující proti svobodnému a demokratickému uspořádání.

Braniborská AfD, jejíž součástí byl donedávna i tamní radikální stranický šéf Andreas Kalbitz, je podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RBB první ze všech 16 zemských poboček opoziční strany, kterou bude kontrarozvědka sledovat jako celek. Dosud v jednotlivých spolkových zemích sledovala převážně vybrané politiky.

Na celostátní úrovni pak kontrarozvědka v březnu rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Za vůdce Křídla byli považováni právě Kalbitz a také durynský šéf AfD Björn Höcke, které má kontrarozvědka za pravicové extremisty. Působení Kalbitze bylo moc i na vedení AfD, které v květnu překvapivě rozhodlo o jeho vyloučení ze strany kvůli jeho dřívějším kontaktům s pravicovými extremisty.

Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé. V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za "fašistu" a člověka s "árijským původem". Šéf poslanců AfD Alexander Gauland zase třeba v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách, Höcke pak kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.