„Nenávistná, zlá a hloupá.“ Česko má do rovnosti žen a mužů daleko. Potvrzují to i drsné útoky na političky
Publikováno: 28.2.2025
V polovině února oznámila předsedkyně sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, že „se rozhodla nekandidovat v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny“. Uvedla důvody „čistě zdravotního charakteru“. Odchází jedna z nejvýše postavených političek v zemi. A zároveň jedna z žen, které čelily a čelí masivním útokům, ba nenávisti, jen proto, především proto, že jsou ženy. Přemýšlíme o tom, jak se ženám v českém veřejném prostoru žije, vnímáme to? Čemu jsou – převážně od mužů – vystaveny? Jen pro pořádek čísla Českého statistického úřadu. „V populaci Česka mají dlouhodobě mírnou převahu ženy – na konci roku 2023 se na celkovém počtu obyvatel podílely 51,0 %, v absolutním vyjádření bylo žen o 215,3 tisíc více než mužů.“ Ve sněmovně však zasedá 25 procent žen, pouhá čtvrtina, v senátu ještě méně, 21 procent, jen přibližně pětina. Podobně mizerné je to v dalších vysokých funkcích a ve vedení firem. Můžeme tedy hned na začátku konstatovat, že význam žen v české společnosti hrubě neodpovídá jejich zastoupení. Markéta Pekarová Adamová končí ze zdravotních důvodů, lékaři jí „důrazně nedoporučili“ zúčastnit se předvolební kampaně. Není divu, předsedkyně sněmovny čelila a čelí řadě osobních útoků. Příklad: loni v lednu ji šéfka poslanců ANO Alena Schillerová označila za „Mariju Zacharovovou české politiky“ a za „gaučovou válečnici“ (Zacharovová je mluvčí ruského ministerstva zahraničí, nechvalně známá Putinova propagandistka, která Česku opakovaně vyhrožuje). Zlé. Velmi zlé. Část žen kopíruje mužské lídry K tomu poznámka, Alena Schillerová je přece taky žena, tak v čem je problém? Ženy v politice či ve veřejném prostoru se dělí na ty,…