Nepodléhejme kissingerovským mýtům. Západ musí Rusko uzbrojit, jinak bude zničen
Publikováno: 11.12.2023
KOMENTÁŘ / Skončil dlouhý život legendy. Po více než sto letech opustil tento svět Henry Alfred Kissinger, jedna z nejvýraznějších postav americké zahraniční politiky. Ale to, co za sebou zanechal, je v prvé řadě potenciálně nebezpečný kissingerovský mýtus. Expert na chemické zbraně Dan Kaszeta vzpomíná na přednášku v roce 1988, kde jej Kissinger přesvědčoval, že je „beznadějně naivní“, pokud počítá s osamostatněním baltských států. Tedy Lotyšska, Estonska a Litvy, které jsou dnes již téměř po dvě dekády členskými zeměmi NATO. Jako každý člověk, i Kissinger se často mýlil. A své suverénně vyhlašované názory občas oportunisticky upravoval, když se ukázalo, že jeho úsudek nebyl správný. Naposledy absolvoval podobný veletoč ohledně postoje k Ukrajině a jejímu přijetí do Severoatlantické aliance. Po smrti legendy nicméně z její slávy v USA nejvíce těží směr, který bychom mohli označit za „zahraničněpolitický surrealismus“. Lidé, z nichž zatím nejhlasitější bývá republikánský prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, účelově vytahují část Kissingerova politického odkazu, jemuž evidentně vůbec nerozumějí, a pod touto záminkou konstruují nesmyslnou zahraničněpolitickou strategii, jež může způsobit neuvěřitelné množství škod. O co jde? V první polovině 50. let minulého století se začala rýsovat zásadní roztržka mezi dvěma největšími americkými nepřáteli, SSSR a ČLR. Zpočátku Číňané odmítli především Stalinovo poručníkování. Později ale ještě důrazněji odsoudili Chruščovův důraz na mírovou koexistenci se Západem a sovětské sbližování s Indií. Postupně se Peking také distancoval od kritiky Stalinova kultu osobnosti a v roce 1961 odsoudil sovětskou verzi komunismu jako „revizionismus“. Mezi lety 1959–1989 se nejvyšší představitelé obou zemí ani jednou…