Nesnesitelná lehkost argumentace. Znovu o spokojených obyvatelích totalitního Československa
Publikováno: 27.7.2024
KOMENTÁŘ / Po slavné imaginární uklízečce ze Žďáru nad Sázavou, na níž Michal Pullmann demonstroval, že Češi netoužili za totáče jezdit k moři, máme nové, čerstvé argumenty k tomu, jak jsme byli spokojeni s minulým režimem. A jde o těžký kalibr argumentace. Historik Jakub Rákosník (FF UK) odhaluje výsledky průzkumu Státní bezpečnosti v protiprávně otvíraných dopisech československých občanů. Nová odhalení o tom, jak se skutečně žilo za vlády komunistů, uvádí historik Rákosník v rozhovoru s redaktorem týdeníku Ekonom Josefem Pravcem. Rozhovor vyšel na webu aktualne.cz. Podstatou historikových tvrzení je, jak to i napovídá název článku, že občané komunistického Československa byli v totalitním režimu povětšinou docela spokojeni. Své závěry opírá o argumentaci, která je zjednodušená, časově nebo věcně nepřesná, místy až komická. Poválečný vývoj v Československu srovnává historik s vývojem v Itálii a Německu takto: „V Itálii či Německu to probíhalo pod režií sociálně reformní křesťanské demokracie, u nás zase výrazem tohoto konsenzu byla Národní fronta.“ Není úplně přesně jasné, co myslí Jakub Rákosník konsenzem, jehož výrazem byla Národní fronta. Snad konsenzem mezi prezidentem Benešem a komunisty, za něž jednal Stalin? Národní fronta byla prvním výrazně nedemokratickým aktem, jehož součástí byl zákaz agrární strany (takže s jejími voliči konsenzus asi nebyl), která svým potenciálem ohrožovala komunisty i ostatní strany. Byla základním krokem k vytvoření předpokladů pro vznik komunistické diktatury a takový také byl Stalinův plán. Ostatně stejně nebo podobně postupovali komunisté i v dalších zemích, jejichž území osvobodila od nacistů Rudá armáda. „Průzkum z roku 1947 ukazoval,“ říká Rákosník, „že 76 procent dvacátníků…