Nespolehlivý spojenec NATO. Babišova vláda chce připravit armádu o 10 miliard korun

#Domácí

Publikováno: 8.6.2021

Česko, které v minulých týdnech žádalo od spojenců podporu v kauze Vrbětice, chce být v nadcházejícím období spolehlivým členem NATO. Alespoň to vyplývá z toho, jaký mandát vláda Andreje Babiše v pondělí schválila na blížící se summit NATO pro delegaci vedenou prezidentem Milošem Zemanem. Summit se uskuteční 14. června v Bruselu.

"Je nezbytné udržet přiměřenou úroveň obranných výdajů ve výši alespoň 2 procent HDP i v následujícím období. Česká republika podporuje potvrzení Závazku k obranným investicím jakožto klíčového zdrojového předpokladu zajištění obrany a bezpečnosti euroatlantického prostoru," praví se v zásadách postupu české delegace v dokumentu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

K vynaložení dvou procent HDP na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo už před sedmi lety na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu. "Touto veřejnou deklarací reagujeme na zhoršené bezpečnostní prostředí. Je lepší a levnější investovat do připravenosti a odstrašení než do hašení válečného požáru," prohlásil tehdejší ministr obrany z hnutí ANO Martin Stropnický.

Dramatický zásah do plánů na obranu

Loni se nicméně ukázalo, že Česká republika závazek nebude schopná splnit. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to omlouval koronavirovou krizí. Současně se ovšem zavázal k tomu, že peníze na obranu země v následujících letech o miliardy vzrostou tak, aby se Česko slíbené hranici co nejrychleji přibližovalo.

Tento plán však dostal trhlinu. Na stejném zasedání vlády, na němž kabinet podpořil slib spojencům z NATO, dramaticky zasáhl do dosud platného plánu rozpočtu ministerstva obrany na další roky. Výhled je klíčový ze dvou důvodů. Resort podle něj plánuje zásadní vyzbrojovací nákupy, současně o něm zpravuje spojence z NATO.

Materiál navržený resortem financí Aleny Schillerové (za ANO) a schválený vládou připravuje vojáky v následujících dvou letech o 10 miliard korun, s nimiž už počítali. Pro rok 2022 chce kabinet místo 95,2 miliardy pro obranu jen 90,7 miliardy (1,45 procenta HDP). A zatímco pro rok 2023 se pro armádu počítalo se 101,7 miliardy, aktuální plán vlády zní 95 miliard (1,46 procenta HDP).

Šetření v době strategických zakázek

Aktuálně.cz se v úterý odpoledne pokusilo získat reakci premiéra Andreje Babiše i ministra obrany Metnara. Ani jeden z nich na dotazy, co je důvodem změn a zda chystají ještě nějaké revize, do vydání textu nereagovali. Metnar si přitom ještě loni v září pochvaloval, že pro obranu vybojoval peníze, které ovšem nakonec nemusí vůbec získat.

Pokud by se naplnily nynější představy vlády, armádu donutí nečekaně šetřit. Na jakých zakázkách by se to projevilo, není dosud jasné. Dle zdrojů Aktuálně.cz v tom nemají jasno ani experti na ministerstvu obrany. Je však třeba zdůraznit, že konečnou verzi rozpočtu má v rukou Poslanecká sněmovna. Rozpočet na rok 2023 pak přichystá vláda vzešlá z letošních voleb. 

Plán na krácení výdajů pro obranu přitom přichází v době, kdy jsou v běhu některé strategické zakázky. Klíčová z nich vychází ze závazku vůči NATO na vybudování těžké brigády, jež má v rámci tuzemské armády vzniknout do konce roku 2025. Pro její hladké vytvoření však už letos musí podepsat ministr Metnar tři klíčové kontrakty a ve splátkách uvolnit první peníze na jejich zaplacení. 

Pořizovat se má 210 bojových vozidel pěchoty a 52 děl. Dalším důležitým tendrem je dodávka čtveřice baterií protiletadlového raketového kompletu. Dodávky hrají velkou roli v modernizaci výzbroje, protože vojáci se stále potýkají se sovětskou technikou. Zajistit by je měli zahraniční dodavatelé. Například z Izraele, případně z Německa či Španělska. Subdodávkami mají přispět i české firmy.

Opozice: Kocourkov a lhaní spojencům

Část opozice tah vlády, který znamená osekání rozpočtu vojáků, kritizuje. "Pokud by to tak zůstalo, byl by to průšvih. Některé velké vyzbrojovací projekty bychom museli odložit, osekat nebo zrušit. Jak může vláda během jednoho dne schválit dva materiály, které jsou vzájemně v rozporu? Kocourkov. Vláda nelže jen spojencům, ale i vlastnímu prezidentovi a sama sobě," sdělil Aktuálně.cz člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) to považuje za ústupek komunistům, kteří tolerují Babišovu menšinovou vládu. KSČM pravidelně volá po snížení výdajů na obranu. "Vliv komunistů na obranný rozpočet se nezapře. Nepřiznané peníze resortu budou chybět a ohrozí významné investiční projekty," uvedl pro Aktuálně.cz Lipavský.

Babiš komunistům loni na konci roku ustoupil ohledně rozpočtu pro obranu na letošní rok. Výměnou za schválení rozpočtu se schodkem 320 miliard ubrala vláda obraně na nátlak KSČM 10 miliard, s nimiž počítala. V následujících měsících ministři peníze vraceli vojákům zpět. Minulý týden při pokusu části opozice vyslovit Babišově vládě nedůvěru přitom komunisté odešli ze sálu a tím kabinet fakticky podrželi. Vyjádření šéfa KSČM Vojtěcha Filipa redakce zjišťuje.