Netvoři Beneš a Žižka, burani Zeman a Klaus. Lobkowicz bez servítek popsal „českou ubohost“
Publikováno: 23.5.2026
„V roce 2026 se česká společnost opět ukázala v celé své ubohosti,“ napsal na síti X bývalý politik a šlechtic Jiří Lobkowicz v reakci na debatu kolem sjezdu sudetských Němců v Brně. V příspěvku o české historické paměti mluví o „hysterické nenávistné kampani“ a Jana Žižku i Edvarda Beneše označuje za „netvory“. "Když sudetští Němci uspořádali mírový sjezd v Brně, koalice Andreje Babiše (ANO + SPD + Motoristé) spustila hysterickou nenávistnou kampaň," míní Lobkowicz. Nejde však prý o nic nového. Tuto „toxickou rétoriku“ podle něj dlouhodobě živila především dvojice exprezidentů Miloš Zeman a Václav Klaus, a to svým „primitivním buranstvím“. Kořeny nenávisti, která debatu o sjezdu sudetských Němců doprovází, se podle Lobkowicze táhnou hluboko do českých dějin – ke dvěma postavám, které dodnes bývají uctívány jako národní ikony. Žižka jako fanatický extremista „Jan Žižka byl skutečným netvorem české historie. Fanatický extremista, který nařizoval systematické masakry civilistů, vyhlazování měst a náboženský teror. Kdyby žil dnes, byl by odsouzen v Haagu jako válečný zločinec a terorista,“ zdůraznil. Dalším „netvorem“ podle jeho názoru nebyl nikdo jiný než československý prezident Edvard Beneš. „Vědomě rozhodl o etnické čistce téměř tří milionů sudetských Němců,“ podotkl Lobkowicz. Odmítl přitom argument, že poválečné kroky československé reprezentace byly ospravedlnitelné souhlasem vítězných mocností. „To je však morálně i právně ubohá výmluva,“ domnívá se. Skutečnost, že velmoci v dané chvíli Benešovy kroky tolerovaly, podle Lobkowicze neznamená, že byly legitimní. „Beneš nesl přímou osobní zodpovědnost za hromadné vyhánění, loupež majetku a smrt desítek tisíc civilistů,“ uvedl. Někdejší hlavu…