Neviditelné nebezpečí. Děti ohrožují mikroplasty, mají jich v těle mnohem víc než dospělí

<p><img width="1920" height="1080" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="pexels.com" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino-768x432.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/mimino-1536x864.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Asi každý zná PET lahve. Ale jen málokoho by potěšilo, kdyby zjistil, že částečky plastu, který se skrývá pod třípísmennou zkratkou, má v těle. Jenže američtí vědci nyní zjistili, že mikroplasty máme v organismu nejspíš všichni. A analýza ukázala, že právě polyethylentereftalát alias PET je látkou, která je velmi častá. A u velmi malých dětí je dokonce zastoupená v desetkrát vyšší koncentraci než u dospělých. Výzkumníci předpokládají, že to souvisí s věcmi, s nimiž prckové přicházejí pravidelně do styku.</strong> Vědci z New York University zkoumali přítomnost mikroplastů ve vzorcích stolice všech věkových kategorií – od miminek až po dospělé. A u nejmenších cizorodé částečky objevili v desetinásobné koncentraci. Domnívají se, že nepoměr, který se týká právě i plastu známého pod zkratkou PET, je daný tím, že kojenci a batolata přicházejí do úzkého kontaktu s řadou výrobků z plastu – ať už jde o lahve, hračky či kousátka používaná při růstu prvních zoubků. Nebezpečí dokonce představují i některé koberce, po nichž se děti plazí, protože se z nich miniaturní částečky plastu mohou uvolňovat, píše <a href="https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-10016743/Babies-10-TIMES-microplastics-stools-adults.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">britský Daily Mail</a>. Zatím přitom není jasné, jaký přesně vliv na zdraví může dlouhodobé vystavení organismu mikroplastům mít, protože jde o poměrně nový fenomén. Jiné vědecké práce a studie ovšem našly pojítko mezi mikroplasty a odumíráním buněk, různými záněty či zažívacími potížemi. Částečky plastu menší než pět milimetrů se dnes přitom dají najít v podstatě všude – od hlubin oceánů až po potraviny. A plavou také v balené vodě. Nejprve vědci měli za to, že tyto částečky našimi těly neškodně projdou, novější studie ovšem potvrdily, že ta nejtitěrnější vlákna dokáží projít buněčnými membránami a vstoupit do tělního oběhu. „I když průměrné hodnoty některých mikroplastových částic byly srovnatelné u dětí i dospělých, u PET byly koncentrace u dětí i více než desetkrát vyšší,“ vysvětlil vedoucí badatelského týmu Kurunthachalam Kannan. Dodal, že vyšší hladina mikroplastů u ročních dětí může být dána intenzivním používáním kojeneckých lahví, příborů, hraček, kelímků či misek, které jsou často právě z plastu. Zároveň připomněl, že takhle malé děti svět zkoumají ústy, do nichž si často strkají různé předměty či oblečení. „Navíc studie ukázaly, že dětská výživa (sunar) připravená do lahví může vést k uvolnění milionů mikroplastů. A řada průmyslově zpracovaných dětských pokrmů je balená v plastu, což představuje další zdroj, s nímž přicházejí velmi malé děti do styku,“ vyjmenoval Kannan. Vědci mikroplasty dokonce objevili i ve stolici novorozenců. Podle Kannana je nyní třeba provést další studie na toto téma, které by podpořily či rozšířily výsledky, k nimž dospěl jeho tým.

Publikováno: 24.9.2021

pexels.com

Asi každý zná PET lahve. Ale jen málokoho by potěšilo, kdyby zjistil, že částečky plastu, který se skrývá pod třípísmennou zkratkou, má v těle. Jenže američtí vědci nyní zjistili, že mikroplasty máme v organismu nejspíš všichni. A analýza ukázala, že právě polyethylentereftalát alias PET je látkou, která je velmi častá. A u velmi malých dětí je dokonce zastoupená v desetkrát vyšší koncentraci než u dospělých. Výzkumníci předpokládají, že to souvisí s věcmi, s nimiž prckové přicházejí pravidelně do styku. Vědci z New York University zkoumali přítomnost mikroplastů ve vzorcích stolice všech věkových kategorií – od miminek až po dospělé. A u nejmenších cizorodé částečky objevili v desetinásobné koncentraci. Domnívají se, že nepoměr, který se týká právě i plastu známého pod zkratkou PET, je daný tím, že kojenci a batolata přicházejí do úzkého kontaktu s řadou výrobků z plastu – ať už jde o lahve, hračky či kousátka používaná při růstu prvních zoubků. Nebezpečí dokonce představují i některé koberce, po nichž se děti plazí, protože se z nich miniaturní částečky plastu mohou uvolňovat, píše britský Daily Mail. Zatím přitom není jasné, jaký přesně vliv na zdraví může dlouhodobé vystavení organismu mikroplastům mít, protože jde o poměrně nový fenomén. Jiné vědecké práce a studie ovšem našly pojítko mezi mikroplasty a odumíráním buněk, různými záněty či zažívacími potížemi. Částečky plastu menší než pět milimetrů se dnes přitom dají najít v podstatě všude – od hlubin oceánů až po potraviny. A plavou také v balené vodě. Nejprve vědci měli za to, že tyto částečky našimi těly neškodně projdou, novější studie ovšem potvrdily, že ta nejtitěrnější vlákna dokáží projít buněčnými membránami a vstoupit do tělního oběhu. „I když průměrné hodnoty některých mikroplastových částic byly srovnatelné u dětí i dospělých, u PET byly koncentrace u dětí i více než desetkrát vyšší,“ vysvětlil vedoucí badatelského týmu Kurunthachalam Kannan. Dodal, že vyšší hladina mikroplastů u ročních dětí může být dána intenzivním používáním kojeneckých lahví, příborů, hraček, kelímků či misek, které jsou často právě z plastu. Zároveň připomněl, že takhle malé děti svět zkoumají ústy, do nichž si často strkají různé předměty či oblečení. „Navíc studie ukázaly, že dětská výživa (sunar) připravená do lahví může vést k uvolnění milionů mikroplastů. A řada průmyslově zpracovaných dětských pokrmů je balená v plastu, což představuje další zdroj, s nímž přicházejí velmi malé děti do styku,“ vyjmenoval Kannan. Vědci mikroplasty dokonce objevili i ve stolici novorozenců. Podle Kannana je nyní třeba provést další studie na toto téma, které by podpořily či rozšířily výsledky, k nimž dospěl jeho tým.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace