Neviditelný senátor náhle ožil. Marek Hilšer připomíná Janu Bobošíkovou
Publikováno: 12.9.2024
NÁZOR / Jednou za šest let přichází možnost rozhodnout o svém senátorovi na další volební období. Ta chvíle pro mě nastává právě letos. Minulý týden dorazily do schránky volební lístky a včera jsem z ní vytáhnul volební „noviny“, které mě mají přesvědčit o tom, abych svůj hlas dal opět Marku Hilšerovi, který svůj mandát obhajuje. Jenže nedám. Když se v lednu 2018 v prezidentské volbě objevil tehdy takřka neznámý lékař Marek Hilšer, bylo to svým způsobem zjevení. Nakonec získal devět procent a aureolu zajímavého a nadějného politika. To jej ostatně v říjnu téhož roku vyneslo do senátorského křesla za Prahu 2, když v prvním kole získal 15 045 hlasů, ve druhém 11 903 a se ziskem 79,75 % zvítězil. Za sebou nechal poraženého v druhém kole Libora Michálka či soupeře z kola prvního, jimiž byli například známý herec Vladimír Kratina, sociolog Ivan Gabal či bývalý Klausův tajemník Ladislav Jakl, který se nezdráhal hájit barvy Okamurovy SPD. Jeden z těch hlasů pro Marka Hilšera byl i můj, věřil jsem, že do politiky vnese svěží vítr nastupující generace. Jenže jsem se mýlil, Marek Hilšer dosáhl svého cíle tedy zvolení, a tím to skončilo. Jeho činnost v Senátu nebyla nijak obsáhlá. Vlastně jako jeho volič jsem o něm během následujících šesti let příliš neslyšel. Snad jen ve chvílích, kdy dvakrát, byť bohužel neúspěšně, navrhnul na státní vyznamenání bratry Mašíny a jejich přátele. S tím jsem souhlasil, nicméně přijde mi to na šest let činnosti poměrně málo. Abych mu ale úplně nekřivdil, podle serveru Novinky.cz se za dobu svého působení v horní parlamentní…