Nigel Farage a Donald Trump, bratři v (ruském) triku
Publikováno: 24.6.2024
KOMENTÁŘ / Moskva tuto logiku ve veřejném prostoru šíří už minimálně od roku 2014. Její kroky vůči Kyjevu jsou prý čistě obranné. Nejde jí o ovládnutí cizího území, ale jen o zajištění vlastní bezpečnosti. NATO slíbilo nerozšiřovat se na západ, což nesplnilo a Rusko teď ohrožuje. O tom, že slib o nerozšiřování je nesmysl jsme už psali. Argument o zajištění bezpečnosti však zní na první pohled rozumně. Když ale toto tvrzení rozebereme podrobně, neobstojí ani ono. Předně je potřeba říct, že Ukrajina rozhodně nebyla na cestě do NATO, jak Rusko tvrdí. Také není pravda, že by prezident Biden před únorem 2022 řekl, že se Ukrajina stane členem Aliance. Říkal pouze, že Ukrajina si má právo vybrat, zda se o členství ucházet. To je podstatný rozdíl, protože před únorem 2022 bylo nemyslitelné, aby s její přijetím souhlasila třeba Francie nebo Německo. Konec konců Biden dodnes opakuje, že k zajištění Ukrajinské bezpečnosti není členství v NATO potřeba. Nestřežená hranice s NATO Faktem je, že byť Aliance trvala na principu otevřených dveří, tedy že o členství má právo usilovat kdokoliv včetně Ukrajiny, zároveň bylo zřejmé, že přes ruský odpor nikdo postupovat nechce. Bylo tomu tak jak v případě Ukrajiny tak Gruzie. Rusko mělo de facto veto. Trvat ale na tom, aby NATO veřejně odmítlo jeden ze základních principů, na kterém stojí, byl ale zbytečný krok navíc. Moskva navíc měla daleko ambicióznější cíle, když požadovala, aby se vojenské složky NATO stáhly do hranic před rokem 1997. Reálně by to znamenalo, že celé…