Nigel Farage si potřásl rukou s J. D. Vancem. Kletba zabrala a premiérem zřejmě bude liberální Burnham
Publikováno: 6.7.2026
KOMENTÁŘ / Před nedávnem jsme si posvítili na pozoruhodný talent amerického viceprezidenta. Kamkoli J. D. Vance zavítá, tam spojenci padají jako kuželky, ve Vatikánu se větrá a v Teheránu se leští rakety. Vypadalo to, že seznam obětí Vanceova „Midasova doteku naruby“ je pro tuto chvíli uzavřen. Byl to omyl. Nové jméno zní Nigel Farage, tedy muž, který se v cotswoldské idyle nechal před kamerami od nositele politické smůly obejmout jako dávno ztracený bratr. A výsledek se, jak jinak, dostavuje s neúprosnou přesností. Připomeňme si tu scénu. Předseda Reformní strany Spojeného království, největší naděje britského populismu a muž, jemuž doma přezdívají Trumpova hlásná trouba na ostrovech, přivítal viceprezidenta jako spřízněnou duši. Podal mu ruku, zapózoval na společnou fotografii a s viditelným uspokojením přijal požehnání hnutí MAGA. Ve stejné pasti se ostatně před ním ocitl třeba Viktor Orbán. Tomu Vance krátce před dubnovými volbami osobně přijel dodat odvahu a na tiskové konferenci bez mrknutí oka prohlásil, že maďarský premiér přece vyhraje. Orbán je vzápětí prohrál tak drtivě, že to po šestnácti letech ukončilo jeho vládu. A do třetice, rovněž v dobré víře, se do Vanceovy blízkosti připletl jeden nejmenovaný pontifik. https://x.com/PolitlcsUS/status/2073402165360574960?s=20 Kletba pracuje pomalu, zato spolehlivě. Reformní strana sice v průzkumech voličských preferencí stále vede, jenže půda se pod Farageovýma nohama povážlivě sesouvá. Podíl Britů přesvědčených, že je jeho strana připravena vládnout, se scvrkl na pouhou pětinu, tedy výrazně méně než ještě loni. A sám Farage? S jeho výkonem v čele strany jsou nespokojeny téměř dvě třetiny…