Nikdy mě nic tak nešokovalo. Američtí vojáci vstoupili do pekla a osvobodili Buchenwald
Publikováno: 11.4.2025
HISTORIE / Tisíce a tisíce na kost vyhublých lidí, hromady mrtvých těl, všudepřítomný hrozný zápach. Americkým vojákům se 11. dubna 1945, přesně před 80 lety, naskytly v koncentračním táboře Buchenwald výjevy plné hrůzy a zmaru. Durynský Výmar byl domovem mnohých filozofů, spisovatelů, malířů a dalších umělců, městem idejí, které formovaly celou evropskou kulturní scénu, ztělesněním ducha vznešenosti a pokroku. Po jeho ulicích se procházeli hudební skladatelé Ferenc Liszt a Johann Sebastian Bach, tvořili zde spisovatelé Johann Wolfgang Goethe či Friedrich Schiller a právě zde se na počátku dvacátého století zformovala umělecká škola Bauhaus – středisko avantgardní architektury a designu, symbol umělecké inovace a experimentu. Stín na slavnou výmarskou historii avšak vrhá silueta blízkého kopce Ettersberg, z něhož se sám Goethe rád rozhlížel po malebném okolí. Na jeho úpatí se během druhé světové války zrodilo místo, v němž umíralo samotné lidství. Místo nezměrného utrpení, zločinů, smrti, místo jménem Buchenwald. Nedobrovolný domov pro tisíce Nacisté do malebné zalesněné krajiny nahnali v červenci roku 1937 vězně z koncentračních táborů Sachsenhausen, Sachsenburg a Lichtenburg, aby vykáceli na vybraném místě stromy a postavili zde táborové budovy. Ty se už v září téhož roku staly nedobrovolným domovem pro zhruba 2400 lidí. Netrvalo dlouho a Buchenwald si vydobyl pozici jednoho z největších a nejhorších koncentračních táborů na území Altreichu, tedy původního Německa před zabráním dalších oblastí. „Přestože byl svým charakterem Inspekcí koncentračních táborů řazen mezi tábory střední intenzity perzekuce, podmínky věznění a zacházení s vězni byly velmi kruté,“ uvádějí historikové Ivana Rapavá,…