Nízký trest pro Cimického? Průběh soudu věc může změnit, půjde hlavně o výpovědi obětí
Publikováno: 8.1.2024
NÁZOR / Obžalobou vznesená obvinění vůči psychiatrovi Janu Cimickému jsou závažná s ohledem na jejich povahu, dlouhodobost a četnost případů. Trest navrhovaný obžalobou je poměrně mírný, avšak odráží aktuálně zvolenou právní kvalifikaci jednání, které nemusí být finální a může se v průběhu hlavního líčení měnit. Dle obžaloby se měl psychiatr Cimický dopustit v průběhu své psychiatrické praxe sexuálního obtěžování svých pacientek, což obžaloba právně kvalifikuje jako trestný čin vydírání pod třiceti pěti body obžaloby a trestný čin znásilnění pod čtyřmi body obžaloby. Trestní zákoník stanoví v případě trestného činu znásilnění v závislosti na způsobu jeho provedení trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let, což přichází v úvahu pouze v nejméně závažných případech, kdy nedojde k souloži ani k pohlavnímu styku srovnatelnému se souloží (například pouhé osahávání ženy na prsou osahávání dalších intimních částí těla, lehké ohmatávání). V případě závažnějších sexuálních praktik (např. orální pohlavní styk, anální pohlavní styk či klasická soulož) je pachatel ohrožen trestem odnětí svobody v trvání na dvě léta až deset let. Namísto násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy může být pachatelem jen zneužito bezbrannosti oběti, tj. jejího slabého psychického či fyzického stavu (včetně ovlivnění medikací), kdy oběť nemůže projevit odpor. Ve většině případů žalovaných praktik psychiatra Cimického zvolila obžaloba ještě mírnější právní kvalifikaci jako vydírání, a to patrně v případech, kde se dle názoru obžaloby nepodařilo prokázat kontext pohlavního styku. S ohledem na skutkový průběh popisovaný obžalobou ale může dojít ke změně právní kvalifikace, což by se mělo projevit i ve výši navrhovaného trestu. Výpovědi poškozených jsou zásadním důkazem, který sám o sobě postačuje…