Nouzový stav v Česku. Přečtěte si, jaká omezení už platí a k čemu může vláda sáhnout

#Domácí

Publikováno: 12.3.2020

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) volal po vyhlášení nouzového stavu už od minulého týdne. Nakonec k němu vláda přistoupila až ve čtvrtek ve 14:00. Nouzový stav má trvat třicet dní, ale sněmovna ho může v případě potřeby prodloužit.

Součástí vyhlášení nouzového stavu je série opatření, které mají zabránit tomu, aby Česko koronavirus paralyzoval. Od čtvrtečních šesti hodin večer vláda omezuje maximální množství lidí, kteří se mohou v jednu chvíli účastnit veřejných akcí a sešlostí, a to sice na třicet osob.

Současně vláda uzavírá všechny restaurace od osmé hodiny večerní do šesté hodiny ranní. Zákaz se týká i provozu restaurací, které se nacházejí v obchodních centrech s prodejní plochou nad 5 tisíc metrů čtverečních. 

Ještě přísnější, trvalé uzavření se pak bude od pátečního rána týkat všech sportovišť, posiloven, koupališť, solárií, saun, wellness služeb, hudebních a společenských klubů, zábavních zařízení, veřejných knihoven a galerií.

Ke zrušení výuky na základních a středních školách přibylo také zrušení výuky na základních umělecký školách. Školky nadále fungují. "Rozhodli jsme se tak hlavně proto, abychom neztížili situaci matkám, které chodí do zaměstnání," vysvětlil premiér Andrej Babiš. Zopakoval, že chce, aby lidé chodili do práce. 

Už ve čtvrtek ráno ministr Hamáček oznámil, že Česko také zavede kontroly na německých a rakouských hranicích a zakáže přecházet státní hranici kdekoliv mimo jedenácti stanovených míst. Kontroly v tomhle režimu začnou o půlnoci z pátka na sobotu.

Vláda také od 14. března nařizuje zákaz vstupu na území republiky cizincům pocházejícím z rizikových oblastí. Zákaz se netýká cizinců, kteří mají v tuzemsku trvalý pobyt, nebo přechodný pobyt přes 90 dnů. "Současně jsme zastavili příjem jakýchkoliv víz a žádostí o trvalé pobyty," dodal Hamáček.

Vláda rovněž zakazuje českým občanů cestovat do zemí, které jsou označeny jako rizikové. Jedná se o Čínu, Jižní Koreu, Írán, Itálii, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Holandsko, Belgii, Velkou Británii, Dánsko či třeba Francii. Výjimka z tohoto zákazu ale bude kvůli zásobování udělena řidičům kamionové dopravy a nákladní vlakové dopravy, a také pilotům letadel a příslušníkům integrovaných záchranných systémů okolních zemí. 

Výjimka bude platit pro obyvatele, kteří v rizikových zemích pracují. Nejčastěji půjde o Čechy pracují v Německu a Rakousku. I ti však budou muset na hranicích hlídkám ukázat potvrzení od zaměstnavatele, jinak ani jim nebude přechod státní hranice umožněn.

"Může se zdát, že to jsou velmi drakonická opatření. Jsme ale vedeni tím nejlepším zájmem. Jde nám o to, abychom co nejvíce srazili nárůsty našich infikovaných občanů. Postupně k takovým opatřením přistupují další země v Evropě. Věřím, že tato opatření zaberou," dodal Hamáček. 

Zdůraznil také, že nabádá všechny lidi, kterých se karanténa týká, aby ji dodržovali. "Máme seznam osob, které jsou v karanténě. Bude probíhat namátková kontrola. Pokud se zjistí, že ji lidé nedodržují, budou uděleny sankce. Ty se mohou vyšplhat až do tří milionů korun," uvedl Jan Hamáček.

Písemné vyhotovení veškerých nařízení a omezení vláda dosud nezveřejnila.

Co ještě může nouzový stav přinést

Je také možné, že v příštích dnech a týdnech vláda sáhne i po dalších a přísnějších opatřeních, které jí nouzový stav opravňuje použít. Je třeba dodat, že v takovém případě by musela vydat nový prováděcí zákon o nouzovém stavu. "Pokud uvidíme, že naše opatření nemají dostatečný efekt, tak uděláme další opatření. To určitě není problém," potvrdil premiér.

Vyhlášení nouzového stavu dokáže dát politikům do rukou jinak nepřístupné nástroje. Některé z nich dokonce částečně omezují lidská práva. Ostatně sám ministr vnitra Hamáček uvedl, že bez vyhlášení nouzového stavu by už podle něj byla některá zvažovaná opatření na hraně zákona. 

Proto se redakce Aktuálně.cz rozhodla shrnout, co vyhlášení nouzového stavu může pro Česko v nejbližší době znamenat.  

Nouzový stav dává vládě mimo jiné i možnost omezit práva, která bereme za samozřejmá. Vláda by mohla například nuceně evakuovat obyvatele z konkrétní oblasti, zakázat do ní vstup či v ní zakázat volný pohyb. Zjednodušeně by to státu umožnilo uvalit na danou oblast neprodyšnou karanténu podobně, jako jsme tomu byli svědky třeba v čínském Wuhanu. V případě Česka by se nabízela Praha, kde je největší počet nakažených. To však zatím premiér Andrej Babiš odmítl.

Současně mohou státní složky při zmíněné evakuaci omezit právo na nedotknutelnost osoby a obydlí, pokud by byl daný člověk ohrožen na životě nebo zdraví. Jinými slovy, policisté si mohou při evakuaci dovolit vyrazit dveře domu a jeho obyvatele k odchodu donutit, pokud nebudou ochotní odejít dobrovolně.

Vláda by také mohla omezit právo na stávku či právo pokojně se shromažďovat. To je přitom jedno ze základních lidských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Zatím jsou proto v Česku zakázána jen kulturní, sportovní a náboženské akce nad deset lidí. Nouzový stav by ale mohl umožnit zákaz i například demonstrací a stávek.

Podobně by vláda také mohla zavést evidenci o přechodných změnách pobytu. Lidé by se tak museli obecním úřadům s rozšířenou působností hlásit, kde se nacházejí pokaždé, kdy by opustili místo svého trvalého bydliště na delší dobu než tři dny. 

Vláda by také mohla institucím, zpravidla školám, nařídit vykonávání péče o děti a mládež. Obzvláště v případě, že bude koronavirem zasažen větší počet rodin, může být toto opatření jedním z nejpotřebnějších. O děti rodičů, kteří se kvůli nákaze nebudou schopni o své potomky postarat, by tak mělo být postaráno po celý den hromadně vyškoleným personálem.

Vláda by také mohla přistoupit k zavedení takzvané pracovní povinnosti či povinné pracovní výpomoci a díky tomu si na obyvatelích vynutit pomoc při řešení krize. Může jít o malé úkoly ale i dlouhodobější poslání. 

Podobně také vláda může přikázat podnikatelům povinnost dodávat výrobky a služby, které jsou předmětem jejich podnikání, a také povinnost skladovat v jejich prostorách materiál určený pro překonání krize. 

Lze si to představit třeba tak, že v případě krize může stát například majiteli dodávky, nebo přepravní službě, nakázat, aby rozváželi zásoby potřebným lidem. Stavební firma by pak případně mohla pomáhat vytvořit zátarasy. 

Všechny tyto služby ale mohou být požadovány jen po nezbytně nutnou dobu a pouze v případě, že se je nedaří zajistit smluvně, případně se dotyčný člověk či firma podpisu smlouvy brání, nebo nabízí nevýhodné a časové podmínky, které brání vyřešení krize.

Vláda také může zavést přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému.