Nova byla vnímána jako riskantní podnik odsouzený k neúspěchu, vzpomíná Šmuclerová. S ředitelem Železným se prý velmi často hádala
Publikováno: 4.2.2024
ROZHOVOR / Když před třiceti lety, 4. únoru 1994, začala vysílat TV Nova, byla Libuše Šmuclerová u toho. Jako šéfredaktorka redakce publicistiky a později programová ředitelka se stala pravou rukou tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Železného. „My se velmi často hádali,“ vzpomíná nyní v rozhovoru pro deník FORUM 24 „Vlastně jsem měla pocit, že jsem jeho trenažér, na kterém si zkouší, co lze, co ne. Jeho vize byla Nova, základy položil on,“ popisuje začátky. Jak vzpomínáte na začátky vysílání? Zpětně vypadá úspěch Novy jako jednoznačná, skoro dopředu daná věc. Ve skutečnosti před třiceti lety, před začátkem vysílání, byla Nova vnímána jako riskantní, téměř jistě k neúspěchu odsouzený podnik. Její první předchůdkyně, první komerční televize Premiéra, byla propadák. Nova se brala automaticky, že ji bude následovat. Panoval vůči ní totální despekt. My, kteří jsme do ní nastupovali, jsme byli bráni jako snílkové či hazardéři. O to větší erupce a úžas nastal po zahájení vysílání. Málokdo dnes již ví, že název Nova nese hlubší význam slova. V astronomii se termín supernova pojí s explozí extrémně jasného objektu. Hvězdy. Název byl spojen s diváckou anketou, ale již v něm je odkaz prvního generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného, který byl léta před tím ve skutečnosti scénáristou výjimečného pořadu Okna vesmíru dokořán a tvůrcem základů, na kterých byla Nova postavena. Nova chtěla být hvězdou! A stala se jí! Mé první vzpomínky jsou na činžák v Drahobejlově ulici. Rekonstrukce budovy Besedy, odkud měla Nova začít vysílat, nebyla dokončená, jednotlivé redakce a oddělení byly rozstrkané po nejrůznějších…