Nová éra globálního soupeření: Svobodu Západu ohrožuje závislost na čipech, minimálně ekonomickou
Publikováno: 10.2.2025
KOMENTÁŘ / Ruský fyzik a disident Andrej Dmitrijevič Sacharov ve svém známém článku Jaderná energetika a svoboda Západu publikovaném v roce 1978 argumentoval, že rozvoj jaderné energetiky je jednou z nezbytných podmínek pro uchování politické i ekonomické nezávislosti každé země – zejména těch v západní Evropě, které jsou závislé na dodávkách ze Sovětského svazu. Jeho slova mají svou relevanci i nyní. Dnes však svobodu Západu – minimálně tu ekonomickou – ohrožuje další závislost, a to na polovodičových čipech. V posledních letech se svět ocitl na prahu technologické revoluce, kterou z velké části pohánějí pokročilé polovodičové čipy. Tyto miniaturní komponenty, nezbytné pro fungování všeho od chytrých telefonů po automobily, se staly klíčovým faktorem nejen průmyslového pokroku, ale také národní bezpečnosti a ekonomické suverenity. Podíl Evropy i Ameriky na jejich výrobě přitom kontinuálně klesá prakticky od devadesátých let. Zásadním momentem pro současné úvahy o větší čipové soběstačnosti se stala čipová krize, která začala v roce 2020 souběžně s vypuknutím pandemie nemoci covid-19. Příčiny spočívaly v několika faktorech. Covidová opatření vedla ve většině zemí k různým ekonomickým omezením a celkovému útlumu ekonomické aktivity. Automobilky, které jsou jedním z největších odběratelů čipů, snížily objem výroby, a tím pádem i množství poptávaných čipů. [1] Jejich pozici však vzápětí obsadili výrobci elektroniky, kteří v souvislosti s lockdowny a rozšířením práce na dálku prožívali žně. Když měly automobilky po obnovení ekonomické aktivity opět zájem o zvýšení dodávek čipů, jednoduše neexistovala k uspokojení jejich poptávky dostačující kapacita. Faktorů bylo ale více – soustředění většiny výroby do jihovýchodní Asie, obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a především prostá skutečnost, že celková poptávka rostla výrazně rychleji než nabídka.