Nová mapa zapomenutých pozemků. Zjistěte, zda nejsou vaše, brzy propadnou státu

#Osobní finance

Publikováno: 8.3.2021

Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky. 

Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.

• Byty v Praze loni opět zdražily. Cena se za posledních pět let zdvojnásobila

Za šest let se úřadu podařilo dohledat majitele více než 40 tisíc nemovitostí. Stále ale 165 974 pozemků a 4947 staveb nepatří nikomu, nebo mají sice zapsaného vlastníka, ovšem s nedostatečnými údaji. Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. 

"Doporučuji proto každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

• Podívat se můžete ZDE.

Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.

"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu. 

Připomíná, že pátrání po majitelích je velmi náročné časově i odborně a často trvá řadu měsíců i let. "Jsme ale v hledání úspěšní. Nejčastějším výsledkem našeho šetření je podání podnětu k obnovení dědického řízení. Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany," dodává Arajmu. 

Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let

Jako příklad uvádí nedávné pátrání po majiteli pozemku za obcí Malín na Kutnohorsku. Část tohoto pozemku potřebovala obec získat pro stavbu silnice. Úřad zjistil, že původní majitel zemřel již v roce 1991, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví. Pozemek následně připadl dědici, s nímž nyní může Ředitelství silnic a dálnic uzavřít smlouvu pro převod pozemku na stavbu silnice.

Příběhů dohledaných majitelů je celá řada: Například město Brandýs nad Labem se obrátilo na úřad se žádostí o dohledání vlastníka pozemku uprostřed zámeckého parku. Šetřením bylo zjištěno, že jeho původní majitelka se narodila v roce 1898 a zemřela v roce 1967. Našly se ale její dvě děti, které o dědictví nevěděly. Bylo s nimi zahájeno dědického řízení.

• Mapa cen bydlení dle stanic metra: Na áčku žije "šlechta", nejvíc ale podražil Opatov

Úřadu se podařilo vypátrat také neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy, se podařilo objasnit až po více než 70 letech od jeho smrti. Byla podána žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.

Zajímavý je také případ z Jičínska. Záměna písmenka v příjmení dědičky několika pozemků způsobila, že se její majetek ocitl na seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Žena získala pozemky po svém otci v roce 1953. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto, když v roce 1970 zemřela, nemohly být pozemky součástí pozůstalostního řízení a téměř padesát let čekaly na svého právoplatného majitele. Nakonec bylo chybné příjmení opraveno, a díky dodatečnému projednání dědictví se těchto pozemků ujala vnučka původní majitelky.

Cesta vede na obecní úřad

Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad údaje zveřejní na úřední desce.

"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu, nebo uplatní svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách ÚZSVM.

• Jak z bytu udělat investici: Peníze se vrátí v Chomutově, Praha nepokryje ani splátku

Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách, na obecních úřadech.