Nová studie přepisuje pravidla dlouhověkosti. Geny jsou důležitější, než se myslelo
Publikováno: 14.4.2026
Dosud ve vědecké komunitě převažoval názor, že délku života určují hlavně podmínky, v nichž žijeme, tedy životní styl, prostředí a socioekonomická situace. Vlivu genů se přisuzovalo jen zhruba 20 až 30 procent. Nová studie z izraelského Weizmannova institutu věd ale zásadně mění pohled na tuto problematiku. Geny jsou pravděpodobně daleko důležitější, než jsme si mohli myslet. Výzkum provedl tým vědců vedený Benem Shenharem z laboratoře profesora Uriho Alona. Konkrétně čerpal informace z rozsáhlé databáze dvojčat ze Švédska a Dánska, včetně těch, která vyrůstala odděleně. Právě porovnání dvojčat vychovaných v odlišných prostředích umožnilo oddělit vliv genetiky od vlivu životních okolností. A výsledky? Odborníci zjistili, že geny hrají v délce života zásadní roli – po odečtení náhodných úmrtí mohou stát až za polovinou toho, proč se někdo dožije jen pár desítek let a jiný klidně devadesátky. Vědci také upozornili na to, že starší studie byly podle nich zkreslené tzv. „vnější úmrtností“ – tedy úmrtími při nehodách, na infekce nebo kvůli extrémním podmínkám, které se samotným stárnutím přímo nesouvisejí. Tato stará data navíc často vůbec neuváděla přesnou příčinu smrti, a tak to vypadalo, jako by genetika hrála v délce života mnohem menší roli, než ve skutečnosti má. Izraelský tým proto zvolil nový postup: spojil matematické modely a počítačové simulace „virtuálních dvojčat“, aby oddělil úmrtí způsobená přirozeným stárnutím od těch, za nimiž stojí spíše náhoda nebo nějaké jiné okolnosti. Když z analýzy tyto „náhodné“ případy odfiltrovali, genetický vliv najednou výrazně vystoupil na povrch. Tato nová zjištění mohou podle odborníků změnit to, jak věda přemýšlí o…