Nováček v NATO ukázal, že se nebojí, a Kreml se z toho osypal. Připomněl totiž jeho noční můru
Publikováno: 13.11.2025
GLOSA / Postavou drobný, leč ve vztahu k agresivnímu Rusku neohrožený švédský premiér Ulf Kristersson při své nedávné návštěvě Estonska pronesl něco, z čeho se v Kremlu nejspíš osypali. Doslova totiž popsal noční můru, kterou Putin a spol. trpí od doby, kdy bylo jasné, že se Finsko a Švédsko stanou členy NATO. „Nikdy jsme nad Baltským mořem neměli větší kontrolu než teď. A to samozřejmě Rusko dráždí. Je to naše moře. Jsem přesvědčen, že Švédsko, Estonsko a další země Evropské unie se musejí připravit na dlouhodobou izolaci Ruska. Touto válkou to neskončí,“ řekl Kristersson po setkání se svým estonským protějškem Kristenem Michalem. Zdůraznil také, že Švédsko není ve vztahu k Rusku naivní. Už těsně před vstupem Švédska do Severoatlantické aliance loni v březnu začal Kreml bít na poplach. Pouhým pohledem na mapu totiž bylo jasné, že v oblasti Baltu mu příliš manévrovacího prostoru nezbude. „Baltské moře zůstává naším společným územím a nikdy se nestane majetkem NATO,“ napsalo koncem února 2024 na Telegramu ruské velvyslanectví ve Stockholmu s tím, že přijme „protiopatření politické a vojensko-technické povahy, aby minimalizovalo hrozby pro svou národní bezpečnost“. Podobnými výhrůžkami společně s útoky na podmořskou infrastrukturu, rušením signálu GPS, zbrojením u hranic s NATO či vývozem sankcionované ropy na vracích své stínové flotily však dosáhlo jediného. Balt se stal skutečně mořem NATO, jak to v Tallinnu natvrdo vyjádřil švédský premiér. Kremlu tím nasypal sůl do otevřené rány, o…