Nové sankce z EU vůči Rusku míří na banky a přátele Putina. Klíčový SWIFT však chybí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se lídrům EU přihlásil z bunkru na neznámém místě v Kyjevě a prosil politiky o podporu a pomoc.
Publikováno: 25.2.2022
Odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, což se považuje za nejefektivnější způsob, jak stát vyřadit finančně z provozu, se do sankčního balíku nedostalo. Německo, Itálie a další státy zpochybňovaly účinnost takového kroku, když upozorňovaly, že Rusko v posledních letech pracovalo na alternativním systému, jak se dostat k eurům a dolarům z obchodování.
Za největší překážku zařazení SWIFTu na sankční seznam se považuje Německo, které mělo obavy ze své závislosti na ruském plynu. Ruský lídr Vladimir Putin ještě před invazí na Ukrajinu prohlásil, že pokud EU omezí přístup země k systému SWIFT, Rusko zavře kohoutky s plynem do Evropy.
Přes tato selhání označili evropští politici schválené sankce za dobrý krok. "Jde o masivní, přesně cílené sankce, které Rusko tvrdě pocítí," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž tým připravoval ekonomickou odvetu unie ve spolupráci s Američany.
Kromě bank zmínila zákaz vývozu klíčových součástek do ruských rafinérií z Evropy, které jim umožňují se modernizovat, anebo embargo na export letadel do Ruska. Kremelský režim nakupuje tři čtvrtiny letadel v Americe a Evropě. "Tyto sankce jsou první krok. Další budou následovat," řekl po summitu francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země teď předsedá EU.
Spokojený byl i český premiér Petr Fiala, který odvetný balíček označil za "bezprecedentní." "Všechny země byly pro co nejtvrdší sankce," zdůraznil Fiala. On sám by odstřižení Ruska od SWIFTu považoval za "dobrý krok", ale nechtěl předjímat výsledek stále probíhající debaty. Sankce dostaly politické posvěcení od špiček EU ve čtvrtek v noci po sedmi hodinách diskuzí, schvalovat je však budou ministři zahraničí v pátek odpoledne a je možné, že seznam ještě dozná změn.
Za vrchol schůzky český premiér označil videokonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který se lídrům EU přihlásil z bunkru na neznámém místě v Kyjevě a prosil politiky o podporu a pomoc. Fiala připomněl, že Česko už v lednu rozhodlo o dodávce dělostřelecké munice na Ukrajinu. Pomoc ale kvůli logistickým překážkám ještě neopustila české vojenské sklady.
"Pošleme také dalších 400 vojáků do Pobaltí na posílení východního křídla NATO. Kam přesně, to dohodneme v rámci aliance," dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj se po telefonu se zástupci EU vyznal z frustrace, že se Ukrajina musí ubránit sama a Evropa spoléhá jen na sankce proti Putinovu Rusku. "Když jsem se zeptal (lídrů EU, pozn.red.), kdo bude bojovat s námi, nepřihlásil se nikdo. Když jsem se zeptal, kdo bude garantovat ukrajinský vstup do NATO, nepřihlásil se nikdo. Všichni se bojí," napsal Zelenskyj z kyjevského bunkru na Twitter.