Nový stavební zákon zruší všechny stavební uzávěry, varuje Praha
Náměstek pražského primátora upozornil na to, že všechny stavební uzávěry přestanou platit den po zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Publikováno: 16.7.2021
Stavební uzávěry vyhlášené podle nyní již předminulé verze stavebního zákona před rokem 2007 měly chránit území před zastavěním, než se dojde ke shodě o způsobu využití.
Novou úpravu stavebního práva schválili poslanci přes veto Senátu tento týden v úterý. O dva dny později normu podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny však začnou platit již od 1. ledna příštího roku. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Znění zákona má řadu kritiků včetně například Svazu měst a obcí ČR.
"Praha potřebuje otevřít své brownfieldy, třeba Bubny jsou blokovány desítky let, ale musí se tak stát po dohodě, pod společenskou kontrolou. Je na tom vidět, jak stát ignoruje problémy měst. S mizernými plánovacími pravomocemi jsme se po letech konečně dobrali k dohodě v území a nyní těsně před finišem přijde takový zářez," řekl Hlaváček.
Stavební uzávěra je v hlavním městě vyhlášena asi na dvacítce míst, mimo jiné na území Bubny-Zátory v Praze 7, na ploše bývalého nákladového nádraží Žižkov, u letiště v Ruzyni nebo na pozemcích v Letňanech, kde vláda prosazuje vznik vládní čtvrti. Uzávěry jsou rovněž na území v trasách významných dopravních komunikací.
Kvůli zrušení uzávěr budou moci vlastníci požádat o územní rozhodnutí. Klíčový problém je ale podle Hlaváčka v tom, že město ztratí vliv na rozvoj území, neboť bude pouze účastníkem řízení, kdy nemá právní sílu, aby své požadavky prosadilo. Vniveč tak můžou přijít všechny územní studie, které byly městem vypracovány, například na území Buben-Zátorů.
Stavební uzávěry může město vyhlásit znovu, ale musí k tomu být zákonný důvod. Navíc může jejich vyhlášení v některých případech trvat jeden až dva roky.
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.