Nový Týdeník FORUM: Babiši a Okamuro, zase lžete a strašíte! Jste k smíchu

Publikováno: 14.6.2023

V souvislosti s evropskou dohodou o migrační politice začali populističtí vůdci opozice znovu kritizovat vládu, že zradila Českou republiku. Šéfredaktor Pavel Šafr ve svém editoriálu tvrdí, že je to nesmysl a lež. „Státy Evropské unie se dohodly na principu solidarity se zeměmi, jež jsou přetížené žadateli o azyl. Přitom si každá členská země může vybrat, zda odlehčí partnerskému státu tím, že převezme konkrétní uprchlíky, anebo poskytne finanční podporu. To není žádné výpalné. To je prostě jen slušnost.“ Právě projednávanému schválení manželství pro všechny je věnovaný rozhovor s Ráchel Poštolkou, která žije v registrovaném partnerství a vysvětluje, proč je i z hlediska práva tento institut nedostatečný, respektive, proč je manželství pro všechny jedinou další možnou cestou: “Nemůžeme mít například společné jmění, ale jsme jen podíloví spoluvlastníci. Nemůžeme dát jedna druhé plnou moc, když potřebujeme něco vyřídit. Nemáme nárok na vdovský důchod po partnerce ani na žádné dávky, které při úmrtí jednoho z manželů přecházejí na toho druhého. Nejhorší je ale situace ohledně rodičovských práv ke společně vychovávaným dětem - zde zkrátka druhý (nebiologický) partner žádná práva nemá.“ Rubrika portrét je věnovaná Filipu Topolovi, který „před deseti lety odešel do věčných lovišť“. Autor hned v úvodu textu nazvaném Říkali mu James Dean českého undergroundu připomíná, čím byl tento osobitý básník a muzikant v osmdesátkách  pro kluky a holky, kteří si zamilovali jeho kapelu Psí vojáci. Byl “erupcí energie a syrové opravdovosti, jakou jsme v době zahnívajícího socialismu, normalizačního popu a umělohmotných televizních estrád typu Ein Kessel Buntes zažívali jen výjimečně. S vervou a naléhavostí zpíval přesně o tom, jak jsme se cítili a co jsme…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace