O budoucí vládě rozhodne Hlas, který skončil třetí. Ve hře jsou tři možné scénáře
Směr Roberta Fica nejspíš znovu usedne ve vládě, není ale vyloučena ani varianta v čele s Progresivním Slovenskem.
Publikováno: 1.10.2023
Směr + Hlas + SNS (79 mandátů)
Nejpravděpodobnější příští vládou je trojkoalice vítězného Směru Roberta Fica spolu s Hlasem a Slovenskou národní stranou (SNS). Vyplývá to už z předvolebních prohlášení. Sám Fico již několik měsíců opakuje, že základem vlády bude spolupráce Směru a Hlasu. Pro SNS by to byla vysněná koalice, o které už měsíce mluví i její šéf Andrej Danko, píše deník SME.
Peter Pellegrini, předseda Hlasu, nicméně nad ránem prohlásil, že v tuto chvíli žádnou koalici nepreferuje. "Budeme se snažit, aby Hlas měl v případné koalici důstojné postavení odpovídající jeho roli, aby pomáhal koalici stmelovat," řekl na tiskové konferenci. Před volbami však tvrdil, že hodnotově je mu nejbližší právě Směr.
Vytvoření této trojkoalice ale není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. A to zejména kvůli nepředvídatelnosti poslanců v klubu SNS. Ze zhruba desítky poslanců se do parlamentu nedostal žádný z Dankových místopředsedů či členů předsednictva, přestože kandidovali z významných pozic.
Naopak uspěli mezi jinými Rudolf Huliak, Martina Šimkovičová nebo Roman Michelko. Tedy ultranacionalisté, kteří si vybudovali kariéru na dezinformačních webech.
Koalice by navíc měla pouze 79 mandátů, tedy velmi těsnou většinu, což zvyšuje riziko nestability. Vztah mezi Ficem a Pellegrinim je rovněž sporný. "Jsem stále přesvědčen, že dva bývalí premiéři by neměli sedět v jedné vládě. Nefungovalo to ani s Radičovou a Dzurindou, ani s Hegerem a Matovičem," zopakoval Pellegrini o volební noci. Nakonec by se však mohl spokojit s postem předsedy parlamentu nebo prezidentskou kandidaturou, která by jeho dilema vyřešila.
Směr + Hlas + KDH (81 mandátů)
Milan Majerský, předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), sice před volbami vyloučil možnou koalici se Směrem, ale zdaleka ne tak důrazně jako jiné strany. Během volební noci prohlásil, že si s vítězem voleb ze slušnosti sedne. A dodal, že KDH by mohlo být "pomyslným jazýčkem na vahách".
Rozhodování lidovců mohla ovlivnit hrozba sestavení vlády se stranou SNS, která představuje odklon od západního směřování země.
KDH by byla pro Hlas výhodnějším partnerem i vzhledem k nepředvídatelnosti parlamentní frakce SNS.
Stabilnější by koalice byla i díky tomu, že by měla o dva mandáty více než varianta se SNS.
KDH se ale může rozhodnout se Směrem nespojit a naopak přesvědčit Hlas, aby zkusil složit vládu s liberálním hnutím Progresivní Slovensko.
PS + Hlas + SaS + KDH (82 mandátů)
Čtyřkoalice v čele s druhým Progresivním Slovenskem (PS) se v tuto chvíli jeví jako nejméně pravděpodobný, nikoli však nereálný scénář. "Naším cílem zůstává, aby Slovensko mělo po těchto volbách stabilní proevropskou vládu. Uvidíme, jaké varianty a kolik mandátů bude mít PS," řekl předseda PS a místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka během sčítání hlasů.
To znamená, že se Šimečka pravděpodobně pokusí o nějaká jednání, ale bude je muset vést paralelně se Směrem, jinak by nemusel dostat ani šanci vládu sestavit.
Peter Pellegrini chce být premiérem a rozdíl mezi PS a Hlasem není tak velký, aby mu to PS nakonec neumožnila. Byl by to velký ústupek, kterému ale pomáhá, že PS nevyhrála volby. U Směru, který má o osm procentních bodů více, by takový ústupek byl mnohem méně logický.
Dokonce i sám Pellegrini před volbami naznačoval, že pokud Hlas nezůstane daleko vzadu, mohl by se ještě stát premiérem. Pro Hlas může hrát roli i fakt, že Směr dokázal svým partnerům sebrat voliče ve všech koalicích, ve kterých dosud byl.
Ale o povolební koalici v Hlasu rozhodne předsednictvo strany a v předsednictvu strany jsou lidé, kteří jednoznačně preferují vládu se Směrem a označují progresivisty jsou extremisty.
Nevýhodou čtyřkoalice by také byly rozdílné hodnoty, což by do značné míry znamenalo konflikty a složité kompromisy. Hlas je levicová strana, SaS je jednoznačně pravicová strana. KDH je jasně konzervativní, naopak PS a SaS jsou liberální. Strany mají odlišné postoje k právům LGBTI+ osob nebo k fungování Generální a Speciální prokuratury.
I kvůli těmto hodnotovým rozdílům se Hlas může nakonec přiklonit k vládě se Směrem, a to i s riziky, která to přináší.