O co hraje Amerika na Blízkém východě
Publikováno: 8.11.2023
Teroristický útok Hamásu na izraelské civilisty spustil řetězec událostí, které momentálně plně zaměstnávají americkou diplomacii. Do oblasti se vydal sám americký prezident, ale opakovaně také jeho ministr zahraničí Anthony Blinken. Spojené státy útok odsoudily a podpořily právo Izraele se bránit. Také slíbily pomoc. Zároveň ale Biden vyzval Netanjahua, aby Izrael neopakoval chybu, kterou USA udělaly v reakci na útoky z 11. září. Americká administrativa se upřímně obává scénáře, kdy by Izrael musel opět Gazu přímo spravovat. Také se snaží zachovat naději na pokračování sbližování Izraele s arabskými zeměmi Perského zálivu. I proto vyzývá premiéra napadené země ke zdrženlivosti. Další potíž je v tom, že pomoc Izraeli se kvůli republikánům ve Sněmovně reprezentantů stala obětí bojů o domácí politické priority. Materiální podpora Spojených států je tak nejistá a politická podpora zase není neomezená. Amerika je bezpochyby nejdůležitějším spojencem Izraele. Netanjahu snad konečně pochopil, že jakékoli dohody s Putinem jeho zemi bezpečnost nezajistí. Neexistuje samozřejmě přímý důkaz, že Rusko o útoku vědělo dopředu, ale představitelé Hamásu byli nedlouho po něm přijati v Moskvě. Také to vypadá, že Rusko předávalo teroristické organizaci západní zbraně ukořistěné na Ukrajině. To je zatím také neprokázané, ale faktem je, že Moskva stojí spíše na straně arabských zemí, které nijak ostře neodsoudily vraždění Hamásu, ale o to silněji kritizují obrannou reakci Izraele. Přátelské varování Pro Bidena je situace každopádně nepříjemná. K významným spojencům Ameriky patří také Saúdská Arábie. Ta má sice s Izraelem společného nepřítele v podobě teokratického režimu v Íránu, ale izraelské vojenské operace v Gaze ji staví do obtížné situace. Kdyby to vypadalo, že je schvaluje, pak by přišla v arabském světe o kredit. Amerika se i proto snaží hrát jistou vyvažovací roli. Schvaluje sice bez…