O slavnosti a hostech: výlet do přírody, který rozpálil komunisty doběla
Publikováno: 7.4.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ vetkl si do štítu komunistický režim. Perzekuční mánie, která se z takového postoje nutně vyvinula, není ale vlastní jen jemu. Propadá jí každá moc, která se opevní za hradbami názorového monopolu a ve jménu domnělého dobra začne ostrakizovat své odpůrce či jen reformátory. Metaforické podobenství Jana Němce (12. 7. 1936 – 18. 3. 2016) O slavnosti a hostech (1966) atakuje ne pouze vnější projevy, ale samu podstatu totality a mechanismy jejího utváření. Rok odkládané uvedení a parlamentní interpelace označující film za protisocialistický z něj svého času stvořily legendu. Z jeho přesné analýzy poddajné lhostejnosti pohlcované vlídným zlem mrazí však dodnes. Malá společnost ve společenských oděvech se vypraví na "výlet do přírody", který pokračuje improvizovanou "snídaní v trávě". Znenadání při ní účastníky překvapí hlouček "aktivistů" a vystaví je nejprve slovním a pak i fyzickým inzultacím. Když se už už schyluje k brachiální "pacifikaci", přichází "hostitel" (divadelník a prozaik Ivan Vyskočil). Otcovsky vyplísní vůdce aktivistů, „adoptivního syna“ Rudolfa (hudební skladatel Jan Klusák), přiměje ho k omluvě a všichni jsou pak pozváni k dekorativně opulentní "hostině" na břehu jezera. Chybí jediný z výletníků – skepticky mlčenlivý host (režisér Evald Schorm), manžel jedné z žen (loutkářka Jana Prachařová), který nepřijal všeobecnou přetvářku. Vynucená jednota je narušena, štvanice na odpadlíka může, dokonce musí začít... Leninský hostitel "O slavnosti a hostech Novotného tak rozčílilo, že prý šplhal tři metry vysoko," vzpomínal ještě po letech Jan Němec. I ne příliš důvtipný prezident socialistické republiky totiž dokázal rozpoznat, čeho a koho…