O výsledku voleb ještě rozhodnuto není aneb Proč se neděsit průzkumů a jedna plus jedna není vždy dva
Publikováno: 19.12.2024
KOMENTÁŘ / Čím blíže jsme k volbám, tím četnější jsou a budou průzkumy volebních nálad. Podle výsledků a preferencí se šíří zděšení nebo beznaděj nad růstem či poklesem toho kterého subjektu. Průzkumy preferencí mohou být dobrým vodítkem. Ovšem vyvozovat závěry z jednoho průzkumu je hodně naivní. Dokonce, i když si vedle sebe porovnáme průzkumy různých agentur, mohou se mýlit všechny. A pravděpodobně i budou. Přesněji řečeno, nebudou, jen je neumíme správně číst. Ve společenských vědách totiž jen málokdy platí, že jedna plus jedna jsou dvě. Prostě proto, že už samotný součet může leccos měnit. Už proto, že mezi „volbou“ v průzkumu a volbou za plentou bývá mnohdy rozdíl. Je to pro nás poměrně těžké. Od malička vyrůstáme v tom, že matematika je absolutní, a pokud sečteme dvě čísla, výsledek bude vždy stejný. A volební preference jednotlivých stran se přece prezentují v číslech. Náš mozek proto udělá jednoduchou zkratku – číslo je prostě číslo a čísla se dají sčítat. Teď si prozradíme jedno malé tajemství – v žádném průzkumu týkajícím se lidského chování tohle neplatí. Volič je totiž tvor přelétavý, rozhodující se impulsivně. Může si klidně položit dva či tři lístky vedle sebe a rozhodnout se opravdu až za plentou. Stačí drobný detail, aby se rozhodl volit hnutí STAN namísto Pirátů, hnutí ANO namísto Motoristů a naopak. Přitom pro všechny strany je důležité, aby jim výzkumy přisuzovaly co nejvíce. Extrémně důležité je to pro strany kolem pěti procent. Voliči totiž mají tendenci přiklonit se k pravděpodobnému vítězi či nejsilnější…