Obavy Kremlu se naplňují. Nováček v NATO si plní úkoly svědomitě, ten poslední je obzvlášť vypečený

Publikováno: 16.2.2026

GLOSA / Vstup Finska a Švédska do NATO coby vedlejší efekt ruské invaze na Ukrajinu se stal pro agresora noční můrou. „Nemyslete si, že teď je Baltské moře vaše. Nedovolíme to,“ daly by se stručně shrnout vzkazy představitelů Putinova režimu západním spojencům ve chvíli, kdy koncem února 2024 v Maďarsku povolily ledy a tamní parlament pustil do aliance jejího posledního člena. Přístup Švédska k ruské agresi a podpoře Ukrajiny je možné od začátku považovat za příklad toho, jak by to z pohledu západních demokracií mělo vypadat. Ostatně mezi severskými zeměmi, kde by málokoho z těch, kteří se tam narodili, napadlo jet načerno, není výjimkou. O některých věcech tam zkrátka není třeba dlouze diskutovat, protože na nich panuje shoda téměř napříč politickým spektrem. A tak si nováček v NATO k nelibosti Kremlu plní úkoly svědomitě. Hlídáním vzdušného prostoru spojenců počínaje a nasazením vojáků na východním křídle konče. O enormním navýšení výdajů na obranu ani nemluvě. Další hořká pilulka, kterou se Švédsko chystá podat, se Kremlu bude polykat hodně těžce. Týká se to totiž zmíněného Baltského moře, které je pro Putinovu válečnou mašinérii obzvláště důležité. Právě tudy proudí zhruba polovina ruské ropy určené na export. Bez těchto peněz už by agresor přišel na buben, a mimo jiné proto je na dění v Baltu tak přecitlivělý. Na jaře švédská vláda vybere dodavatele čtyř nových fregat k ochraně námořní dopravy, tras i měst v této oblasti v celkové hodnotě až 140 miliard korun. „Na Baltu je napjatá situace a Švédsko v tom přirozeně hraje…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace