Obavy o odvolání ředitele ČT sílí. O jeho budoucnosti může rozhodnout volba radních
Ve sněmovně odstartovala volba čtyř nových členů Rady ČT. Kdo nakonec v kontrolním orgánu usedne, by měli poslanci rozhodnout v dubnu.
Publikováno: 17.3.2021
Celkem 56 lidí se uchází o čtyři místa v Radě ČT. Volební výbor sněmovny by ze všech kandidátů měl ve čtvrtek vybrat dvanáctku, mezi kterou pak budou vybírat všichni poslanci. Volba se přitom odehrává v době, kdy uvnitř kontrolního orgánu veřejnoprávní televize panuje neklid. Ten setrvale narůstá od dosud poslední volby nových radních. Jeden z nich, Pavel Matocha, se mezitím stal předsedou celé rady.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák již v listopadu loňského roku pro Aktuálně.cz prohlásil, že v televizi panuje kvůli radě největší neklid od doby, co ji od roku 2011 vede. Proto i nynější hlasování o čtyřech z celkem patnácti míst v Radě ČT přitahuje pozornost.
"Aktuální volba je velmi důležitá, protože bude mít zásadní vliv na to, kam bude Česká televize po celých následujících šest let směřovat," říká nyní generální ředitel televize. "Mezi kandidujícími osobnostmi jsou určitě lidé, kteří by dokázali k veřejné službě přistupovat zodpovědně, nezávisle, odborně. Lidé s vysokým morálním kreditem. A také ti, kteří by pravděpodobně postupovali zcela opačně. Rozhodující je to, jak se k volbě postaví volební výbor a následně Poslanecká sněmovna jako celek," dodává Dvořák.
O místa v radě se uchází například bývalý předseda Rady ČTK Miroslav Augustin, římskokatolický kněz Zbigniew Jan Czendlik, poradce Tomia Okamury a spoluzakladatel SPD Jaroslav Novák, epidemiolog Petr Smejkal či publicista Jefim Fištejn. Svou funkci se snaží obhájit i dva stávající členové rady Jiří Kratochvíl a Daniel Váňa, kterým mandát končí.
Právě Kratochvíl byl ve svém vystoupení před poslanci volebního výboru velmi kritický k současnému vedení televize. "Nejhorší generální ředitel, který byl v České televizi, je pan Dvořák," prohlásil. Odvolání ředitele si za svůj programový cíl otevřeně dává i další kandidát Milan Rokytka. Ostrá slovy na současné vedení televize zaznívala i od dalších zájemců o místa v radě, někteří se kriticky vyjadřovali k pořadům 168 hodin a Reportéři ČT.
Dosud poslední volba členů rady se odehrála minulý rok a lidé, kteří z ní vzešli, jsou nyní na jednání kontrolního orgánu v ostrém konfliktu s generálním ředitelem televize. Před časem v reakci na to, jakým směrem se ubírá dění v radě, rezignoval na svůj post tehdejší předseda René Kühn.
Rada nyní může Dvořáka odvolat
Už pouze jako řadový člen se Kühn účastnil zasedání, na kterém jedna z loni zvolených radních Hana Lipovská prosadila usnesení o tom, že ředitel Dvořák porušil zákon. Toho se měl podle ní dopustit tím, že na jednu ze stížností diváků neodpověděl osobně, ale pod reakcí je podepsán ředitel korporátních vztahů, komunikace a obchodu Vít Kolář.
"Argument, že já musím všechny věci podepisovat, nebo dokonce sám sepisovat, je úplně mimo veškeré zavedené zvyklosti. Myslím si, že je to opět účelové a cesta, jak napsat usnesení, kterým se budete snažit prokázat, že dělám nějaké chyby, které v tomto případě nedělám," divil se Dvořák na zasedání rady.
"Pokud žádáme o vyjádření přímo generálního ředitele, tak sice si samozřejmě může ten podklad nechat zpracovat kýmkoli, ale odpověď má podepsat on, má to být jeho vyjádření," vysvětloval na jednání rady její předseda Pavel Matocha.
Jakýsi vytýkací dopis, který rada generálnímu řediteli zaslala, mimo jiné znamená, že kontrolní orgán nyní může vyvolat hlasování o odvolání šéfa České televize. Aby k tomu došlo, muselo by pro to hlasoval nejméně deset z patnácti členů rady. To, že by mělo jít o první krok k odvolání ředitele, však nikdo z radních otevřeně neříká. "Já tím sleduji pouze to, říct explicitně, že generální ředitel porušuje zákon, když neplní své povinnosti. To je konstatování faktu," řekla Lipovská Seznam Zprávám na otázku, zda je jejím cílem odvolání ředitele.
Martínek: Radní si připravují půdu pro převrat
Místopředseda volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti) ale v tomto i dalších sporech, které se v Radě ČT vedou, vidí snahu některých členů najít záminku pro odvolání vedení televize. "Zdá se mi, že si někteří členové rady připravují půdu pro to, aby mohli využít situace, kdy už mají možná v radě většinu, k tomu, aby došlo k převratu či puči, který by vedl k ovládnutí veřejnoprávního média pro zájmy určité skupiny, z čehož mám trochu obavy," uvádí Martínek.
Podle dalšího místopředsedy výboru Aleše Juchelky (ANO) však odvolání generálního ředitele nehrozí. "Já ty obavy nemám. Generální ředitel je za poslední dobu to nejlepší, co Českou televizi potkalo. Například vynikajícně zareagovali na potřeby diváků zřízením kanálu ČT3 nebo pořadu UčíTelka. Myslím, že pan ředitel Dvořák je skutečně ředitelem na svém místě. Když poslouchám některé radní, tak ti říkají, že odvolání ředitele není na pořadu dne. Já pevně doufám, že jeho mandát vydrží až do roku 2023," říká Juchelka.
S příchodem radních, které sněmovna zvolila během loňského roku, podle něj konečně začala rada vykonávat řádnou kontrolní činnost. Domnívá se, že v minulosti rada jednala ruku v ruce s vedením televize, čímž nedocházelo k potřebné diskusi, která může televizi ještě posunout.
"Je ale pravda, že mně na Radě ČT také některé věci vadí. Vadí mi, že se někdy utápí v malichernostech, že než dojde k jednání, tak se hádají ohledně jednacího řádu. Ale absolutně nesouhlasím s tím, že je ohrožena nezávislost televize nebo konkrétní lidé. Rada je kontrolní orgán a ten musí kontrolovat," dodává poslanec Juchelka.
Pro odvolání ředitele mají být zásadní důvody
I analytik Rekonstrukce státu Martin Luhan se však domnívá, že budoucnost šéfa televize je nejistá. "Odvolání generálního ředitele se podle mě připravuje, což je tedy výsadní pravomoc rady. Na druhou stranu jako v případě odvolání dozorčí komise, které jsme považovali za nezákonné, tak tím spíš u odvolání generálního ředitele mají být patrné zásadní důvody. To, co já pozoruju, spíš vypadá jako hledání záminek. Odvolání ředitele je zákonná pravomoc rady, ale zákon vyžaduje, ať je to z nějakého pádného důvodu," vysvětluje Luhan.
Podle něj někteří členové rady nemají potřebné kompetence k tomu, aby byli vhodnými členy kontrolního orgánu. Znovu se tak ukazuje, že způsob, jakým se volí do Rady ČT, má mezery. V současnosti může kandidáta navrhnout libovolný spolek bez ohledu na to, jak je velký, čemu se věnuje nebo kdy vznikl. Ze všech kandidátů určitý počet předvybere volební výbor a z nich pak celá sněmovna vybírá nové radní.
"Pro nás je zásadní posílit relevantnost organizací, které nominují kandidáty. Zároveň by na uchazeče o místo v radě měly být kladeny určité nároky na způsob etického kodexu či profesní způsobilosti. Měl by se také upravit systém volby tak, že by vedle sněmovny měla existovat ještě další demokratická pojistka," vysvětluje analytik Rekonstrukce státu.