Obce se rychle zadlužují, hrozí jim povinné škrty. Problémy se splácením mají i kraje

#Ekonomika

Publikováno: 19.7.2019

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

Pravidlo rozpočtové odpovědnosti u obcí:

Zdroj: Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

To letos hrozilo obci Felbabka ve Středočeském kraji, Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a obci Prameny v Karlovarském kraji. Loni totiž nesnížily dluh, i když tak podle zákona měly učinit. Proto s nimi ministerstvo v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu podílu na výnosu daní.

Obce nakonec dluh snížily ve 30denní lhůtě, a ministerstvo proto správní řízení ukončilo. "V případě žádné obce tak ministerstvo nemuselo přistoupit k pozastavení převodu podílu na výnosu daní," uvádí materiál.

Podle pravidel rozpočtové odpovědnosti měly obce, jejichž dluh byl ke konci roku 2017 vyšší než 60 procent průměru jejich příjmů za poslední čtyři roky, povinnost snížit svůj dluh během roku 2018 nejméně o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.

Ministerstvo financí v materiálu zároveň zařadilo deset obcí do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. Jde o obce, které překročily všechny tři monitorující ukazatele, které úřad sleduje. Vedle dluhu jde o podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celkovou likviditu.

Pravidlo rozpočtové odpovědnosti u krajů:

Zdroj: Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

Všechna tři pravidla porušily loni obce Lužce, Plchov, Doubek a Chýně ze Středočeského kraje, obec Ošelín z Plzeňského kraje, obce Oleško a Pnětluky z Ústeckého kraje, Čestice v Královehradeckém kraji, městys Ostrovačice v Jihomoravském kraji a Martinice na Vysočině.

"Zařazení do této kategorie nemusí nutně znamenat, že by dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně či jinak nevhodně, nýbrž pouze indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika hospodářských problémů," uvádí materiál.

Příčinou zhoršeného hospodaření u uvedených deseti obcí byly podle ministerstva investiční akce financované hlavně úvěry, nebo zatím finančně nevypořádané dotace.

Ministerstvo upozornilo, že s dlouhodobými hospodářskými problémy se potýkají Prameny a Turovice, i když obě obce nepatří do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. "Ministerstvo financí se dlouhodobě zabývá jejich stavem hospodaření, avšak vyřešení jejich problematické situace by bylo možné pouze přijetím zákonné úpravy insolvence obcí," uvádí materiál.

Dvě uvedeně obce měly loni nejvyšší hodnoty u druhého ukazatele, který ministerstvo sleduje. Tím je podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, který udává míru zadlužení majetku dané obce nebo kraje.

Turovice jej měly na 686 procentech a Prameny na 204 procentech. Podíl aktiv krytý cizími zdroji by přitom neměl překročit 25 procent. Loni tuto hodnotu překročilo 98 obcí a osm krajů.

Třetím sledovaným ukazatelem je celková likvidita. Hodnota ukazatele nižší než jedna naznačuje, že obec se dostává do platební neschopnosti. Pod touto hranicí loni mělo tento ukazatel 128 obcí.

Celkově je podle materiálu stav územních samosprávných celků České republiky, až na uvedené případy, stabilní a přístup jejich vedení odpovědný.

Celková výše dluhu obcí loni byla 62,5 miliardy korun a krajů 15,5 miliardy korun. Podle zprávy ministerstva financí z loňského prosince dluhy obcí ke konci roku 2017 byly 69 miliard korun a krajů 19,7 miliardy korun.

Obce loni hospodařily s přebytkem 8,3 miliardy korun, což je meziročně o 13,2 miliardy korun méně. Kraje vykázaly přebytek 82 milionů korun, meziročně o devět miliard korun méně.