Objektivita a racionalita jako „buržoazní přežitek“. Schyluje se k repríze „divokých“ šedesátých?
Publikováno: 25.4.2024
KOMENTÁŘ / S proměnou charakteru převládající západní kultury – s posunem od tradiční orientace na „věc“ ke zdůrazňování skupinové identity a „pravdy prožitku“ – dochází také k proměně charakteru sociálních hnutí. Jejich standardy práce s informacemi a objektivity, stejně jako měřítka efektivity, se hluboce proměňují. A sotva můžeme říci, že k lepšímu. Studentské protesty na americké Columbia University dosáhly tento týden nebezpečné eskalace. Po řadě otevřeně nenávistných antisemitských incidentů na akademické půdě oznámilo vedení instituce vyklizení okupačního tábora v kampusu a zrušení kurzů do konce semestru. Tábor radikálních protiizraelských aktivistů tvořený zelenými stany od neznámého sponzora byl v úterý večer obklíčen pořádkovými silami a administrátoři pro jistotu prověřili i možnost nasazení jednotek Národní gardy. Mělo snad vedení univerzity jinou možnost? Mohlo si dovolit přihlížet, jak se studenti urvaní ze řetězu „buržoazní morálky“ vyznávají z obdivu ke genocidním cílům teroristů z Hamásu a jejich bestiálním zločinům ze 7. října? Bývaly doby, kdy spolky mládeže dříve označované jako „nová sociální hnutí“ používaly přímé akce coby součást širší strategie prosazování dlouhodobých cílů. To znamená, že každý veřejný protest byl předem promyšlen, byly zváženy jeho možné dopady na publicitu a sympatie veřejnosti. Pokud by organizátoři dospěli k názoru, že určitý typ protestní akce by mohl veřejné mínění spíše obrátit proti pořadatelům, zpravidla ji výrazně modifikovali, nebo od ní úplně upustili. Zde však dav rozvášněných studentů pokřikuje „genocida!“, neboť podlehl dojmu, že v celém světě s desítkami probíhajících ozbrojených konfliktů, z nichž řada má výrazně horší dopady…